Novinky Mediální výstupy

Vládou prošel návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Vyhlásí se, pokud o něj v petici projeví zájem aspoň čtvrt milionu lidí. Všelidové hlasování má ale mít řadu omezení. Hlasovat se nemůže například o rozpočtu nebo daních. Sněmovna novelu musí schválit třípětinovou většinou a potřeba tak budou i hlasy opozice. Téma Událostí, komentářů ČT pro místopředsedu ODS Martina Novotného.

Celý rozhovor s Martinem Novotným můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:

Referendum v Česku. Roky se o tom mluví, možná podobně jako o přímé volbě prezidenta. A teď to vypadá, že lidové hlasování skutečně bude v Česku zavedeno. Vláda schválila návrh zákona o celostátním referendu. Vyhlásí se, pokud o něj projeví zájem aspoň čtvrt milionu lidí. Plebiscit má ale řadu omezení. 

Marcela AUGUSTOVÁ, redaktorka: 

Po 4,5 hodinách hlasování, 84 % ano, 16 % ne. 

Martin KREPINDL, redaktor: 

První a zatím poslední referendum v Česku. Mělo ale háček, lidé řekli ano členství v Evropské unie až potom, co zákonodárci v roce 2003 schválili speciální ústavní zákon. Vláda dnes udělala první krok pro to, aby se všelidové hlasování na úrovni státu stalo součástí ústavy natrvalo. Návrh na vyvolání referenda by tak mohli podat všichni dospělí Češi. Podmínkou pro jeho uspořádání je do půl roku sehnat 250 tisíc podpisů. Platit bude, pokud dorazí čtvrtina oprávněných voličů, tedy víc než 2 miliony lidí. 

Robert PELIKÁN, ministr spravedlnosti /nestr. za ANO/: 

Myslím, že je to potřeba, že to je prvek demokracie, který je potřebný a ty podmínky, které tam jsou, tak se mi zdají být rozumné. 

Martin KREPINDL, redaktor: 

Referendum ale bude mít limity. V úvahu nepřipadá třeba odvolání politiků, omezení lidských práv nebo hlasování o daních a rozpočtu. Návrh zákona teď míří do parlamentu. Poslanci a senátoři ho musí schválit 3/5 většinou. Potřeba tedy budou i hlasy opozice. Martin Krepindl, Česká televize. 

David BOREK, moderátor:

Koalice - opozice se teď utká názorově v naše pořadu. Ministr Jiří Dienstbier, logický host Událostí, komentářů, vítejte. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Hezký večer. 

David BOREK, moderátor:

Místopředseda ODS Martin Novotný bude jeho oponentem, aspoň doufám, vítejte. 

Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany /ODS/:

Pěkný večer z Olomouce. 

David BOREK, moderátor:

A začneme vámi, pane ministře. Já s dovolením tedy přečtu bodově, co referendum by nemohlo rozhodovat. Nemohlo by zasahovat do trestního řízení, nemohlo by se hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády, nesmělo by se týkat základních práv a svobod, rozpočtu, daní, náležitostí demokratického státu, anebo mezinárodních závazků. No a teď mi, prosím, pane ministře, řekněte, čeho by se tedy to referendum týkat mohlo? 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Když jste zmínil naposledy ty mezinárodní závazky, tak to referendum se nesmí konat o tom, že porušíme mezinárodní závazky, ale lze si ho představit například o otázce, zda vláda má zahájit kroky k přijetí, k přistoupení k nějaké smlouvě. Anebo naopak k vypovězení nějaké smlouvy. Stejně... 

David BOREK, moderátor:

Vystoupení z Evropské unie nebo vystoupení z eurozóny. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Nikoli, to je trošku specifický případ, protože to referendum tak, jak je navrženo, se nemá vztahovat na členství České republiky v nadnárodních organizacích, kde součástí je přenos pravomocí, tedy ty věci, na které se vztahuje článek 10a Ústavy České republiky. 

David BOREK, moderátor:

Tak mi, prosím, řekněte jeden příklad, co by referendum mohlo rozhodovat. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Mohlo by to být například v poměrně známé kauze amerického radaru v Brdech, protože to nebyla otázka porušení nebo splnění závazku, protože žádná smlouva nás k ničemu takovému nezavazovala a nepochybně to byla velmi významná otázka jak zahraniční, tak vnitřní politiky České republiky. Já si myslím, že by se mohlo konat o školném na vysokých školách nebo dnes jsem uváděl například takový, ale podle mě ne tak zásadní, spíše okrajovější příklad, ale kdyby si to přálo čtvrt milionu lidí, například o nejvyšší povolené rychlosti na českých dálnicích. Ale to doopravdy asi není ten nejzásadnější moment. Ale takže těch věcí, kdy by se mohlo konat, je samozřejmě podstatně více. 

David BOREK, moderátor:

Pane Novotný, názor ODS, protože zdůrazněme, vláda bude potřebovat hlasy opozice, je jednoznačně negativní nebo tam je nějaká možnost, za které byste vy jako opoziční strana podpořili tento návrh? 

Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že už ty příklady, které uvedl pan ministr Dienstbier, ukázaly, že ten náš pohled na svět je skutečně úplně jiný. Záležitosti typu radaru v Brdech nebo zavedení školného, to jsou přesně ty záležitosti, které vyžadují odvahu politické reprezentace, která se dostavuje málokdy, něco takového prosadit. A ten, kdo chce o takových věcech dělat referendum, tak si myslím, že je populista. My dlouhodobě jsme spokojeni se stávající úpravou v Ústavě České republiky, myslíme, že je naprosto dostatečný ten institut speciálního referenda, které musí schválit Poslanecká sněmovna a to další rozšiřování těch prvků přímé demokracie nepovažujeme v tuto chvíli ani principiálně za něco, co bychom podporovali. My si myslíme, že teď velký úkol politické reprezentace je obnovit důvěru v parlamentní demokracii, a takové ty neustálé pokusy těch, kterří jí chtějí vylepšovat přímou volbou prezidenta, nemyslím si, že by se osvědčila, teď nově zákonem o obecném referendum. Já si nemyslím, že to je dobrá cesta. 

David BOREK, moderátor:

Jenom bych rád připomněl, že na konci roku 2002 ODS nevylučovala možnost přímé volby prezidenta, když se tehdy řešilo nástupnictví po Václavu Havlovi, a zároveň ODS je pro referendum třeba o přijetí či nepřijetí eura. Teď mi řekněte, jak je to věrohodné, když vlastně z toho čiší, že pro vás, možná je to logické, je to logická představa, že pro vás je referendum přijatelné jenom ve chvíli, kdy vám to vyhovuje. 

Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že to tak není. ODS jednak je v tuto chvíli schopna přiznat, že v minulosti se občas mýlila. To se týká postoje našich předchůdců k přímé volbě prezidenta. A ta realita, ty naděje, které lidi vkládali do toho institutu přímé volby a to, co se odehrálo, kdy spíše to destabilizuje ten ústavní systém, tak si myslím, že to ukazuje, že ti, co ji nechtěli, tak měli pravdu. A pokud jde o ten postoj k euru, to je trošku jiná záležitost. My trvale sledujeme ve všech průzkumech veřejného mínění, že více než 2/3 obyvatel České republiky nechtějí přijetí eura a chtějí zachování české koruny. Přesto podstatná část politické reprezentace, přes všechno, co se děje kolem nás, přes řeckou krizi a koneckonců před pár minutami vystoupení pana kolegy Špidly ukázalo, že mnozí nepochopili skutečně vůbec nic zatím z toho, co se v Evropě děje, přes všechny tyto věci by chtěli hnát Českou republiku do dobrodružství přijetí eura. My si myslíme, že k tomu politická reprezentace nemá dostatečnou legitimitu bez názoru občanů. To je trošku něco jiného, než se v každém druhém případě ptát na to, co si občané myslí. Tam si myslím, že ve spoustě jiných  případů by politici měli mít odvahu rozhodnout a vzít na sebe zodpovědnost a pak se zpovídat ve volbách. 

David BOREK, moderátor:

Pane Dienstbiere, bude možné hlasovat o tom, jestli přijmout euro v České republice podle těch propozic vašeho návrhu? 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Nikoli, protože samozřejmě to je náš mezinárodní závazek. Ale umím si představit samozřejmě referendum o tom, že vláda má jednat ve věci omezení tohoto závazku. To znamená vyjednat změnu primárního práva Evropské unie tak, abychom nemuseli přijmout euro, byť bych s tímto nesouhlasil s takovým postojem... 

David BOREK, moderátor:

A byť já nechci, byť já nechci tedy zaplavovat naši debatu tématem Řecka, protože to jste teď probrali důkladně. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Já bych ještě reagoval na to, co tady pan místopředseda říkal o tom populismu. Toto právě není populistický návrh, protože tento návrh, který my jsme dnes na vládě schválili, neumožňuje politikům schovávat se za referendum, zbavovat se odpovědnosti a tam, kde nechtějí sami rozhodnout, tak vyhlásit referendum. Protože tento návrh zákona dnes schválený umožňuje pouze lidovou iniciativu, nikoli iniciativu politiků. To znamená, není to tak, že my nebudeme chtít o něčem rozhodnout, tak vyhlásíme referendum, abychom se té povinnosti zbavili. Populismus je spíše to, co dělá ODS, protože na jedné straně já beru, že její dlouhodobý konzistentní názor, že jsou proti referendu, že preferují zastupitelskou demokracii výhradně prakticky, ale pak najednou v jednom případě, když se jim to hodí, tak řeknou, že to referendum chtějí, ale ne, aby si lidé o tom mohli rozhodnout, jestli to referendum bude, ale oni chtějí schvalovat speciální ústavní zákon o tom, že se to jednou to referendum bude konat. To je podle mě mnohem populističtější než zákon o obecním referendu na základě iniciativy. Lidi budou rozhodovat, jestli je pro nějaká otázka tak zásadní, že se o ní bude konat referendum nebo ne. 

David BOREK, moderátor:

Ale já se ptám... 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Ale v tom v čem se shodneme nepochybně, že nemáme konat tady dvakrát do týdne referendum, že referendum má být spíše mimořádný nástroj. ODS si možná myslí, že nemá být vůbec. My si myslíme, že nemá každodenní, ale mimořádný o naprosto zásadních věcech. 

David BOREK, moderátor:

Naprosto zásadní věcí je setrvání nebo vystoupení z Evropské unie. Vy jste mi řekl, že o tom se hlasovat nemůže. Zásadní věcí je setrvání nebo přistoupení k eurozóně. Vy jste mi řekl, že o tom samotném se hlasovat nemůže, tak tady, prosím, neříkejte, že to je vrchol tedy politického umu, když vlastně zásadní otázky, které hýbou českou společností, tam nebude možno řešit. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Vy musíte rozlišovat dvě roviny. Já jsem říkal, že se nemůže hlasovat o tom, že porušíme mezinárodní závazky. Jestliže jsme... 

David BOREK, moderátor:

Britové poruší mezinárodní závazek, když budou hlasovat v referendu o vystoupení z Evropské unie? 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Ne, to je něco jiného. Jestliže dnes máme závazek přijmout euro, a už jsme ho schválili právě v tom jediném referendu, které se konalo, protože tehdy jsme schválili, že to euro přijmeme, tehdy jsme se k tomu zavázali, tak dnes není možno hlasovat o tom, že tento závazek porušíme. Ale je možno hlasovat o tom, že se požaduje po vládě, aby začala činit kroky ke sjednání například té výjimky, která by nám umožnila nepřijmout euro, respektive jenom kdybychom se pro to někdy v budoucnu sami rozhodli, i když ono to tak prakticky stejně je. 

David BOREK, moderátor:

Ještě mi prosím vysvětlete, to je možná věc, která teď trochu navazuje. Ano, tak obejdeme to trochu jinou formulací, méně rigidní formulací té otázky, nebude to: vystupme z Evropské unie nebo vystupme z eurozóny. Jak potom se může rozhodnutí lidí v hlasování lidovém přetavit v rozhodnutí parlamentu? Předpokládám, že zvolený poslanec je odpovědný jenom svým voličům a svému svědomí a když v polovině volebního období mu skupina aktivní menšina, dejme tomu,  prohlasuje nějakou věc, tak on přece není nucen pro to hlasovat a přizpůsobit tomu legislativu. Jak tato vazba bude fungovat? 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

To mluvíme o závaznosti referenda v případě, že dopadlo závazným výsledkem a je potřeba rozlišit exekutivní a legislativní úroveň. Co se týče exekutivy, tak vláda by měla povinnost přijmout opatření k provedení referenda. To znamená všechna, která má k dispozici, někdy... 

David BOREK, moderátor:

Ale některé věci se musí řešit zákonem. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

...někdy může stačit rozhodnutí vlády, někdy může být potřeba... 

David BOREK, moderátor:

Ale někdy to nestačí. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

...například předložit návrh zákona, to znamená to vláda učinit musí v případě, že je závazný výsledek referenda. Druhá... 

David BOREK, moderátor:

A v parlamentu? 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Druhá věc je, že samozřejmě vy nemůžete vynutit na parlamentu, aby hlasoval pro nějaký návrh zákona, pak to samozřejmě zůstane spíše v politické než vynutitelné rovině. Ale je tady negativní vynutitelnost po dobu závaznosti toho výsledku referenda, nemůže parlament ani jedna z jeho komor přijmout usnesení, které by bylo v rozporu s výsledkem referenda. To znamená, nemůže například schválit zákon, který by výsledku referenda odporoval. To znamená ve vztahu k parlamentu je tam pouze negativní vynutitelnost. V právní rovině. V politické rovině samozřejmě by pak parlamentní strany musely obhájit, proč nerespektují výsledek referenda. Ale to je poměrně přirozené, jak jste říkal, poslanec není vázán žádnými pokyny, tedy v tomto smyslu ani výsledkem referenda. 

David BOREK, moderátor:

Martin Novotný a Jiří Dienstbier, pánové, děkujeme, nebyla to určitě poslední debata o referendu, které teprve tedy se plíží do českého právního řádu. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Těším se na ty další na půdě Poslanecké sněmovny. Já následně doufám, že... 

David BOREK, moderátor:

A na půdě Událostí, komentářů. Mějte se, na shledanou. 

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativy /ČSSD/:

Na shledanou. 

Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany /ODS/:

Také hezký večer, na shledanou. 

Martin Novotný

místopředseda strany
poslanec PČR
člen regionální rady
předseda oblastního sdružení