Novinky Mediální výstupy

„Považujeme přijetí finanční ústavy za zásadní politickou prioritu, která musí být provedena ještě v tomto roce. Nedovedu si představit, že by české demokratické politické strany v letošním roce finanční ústavu nepřijaly,“ konstatoval premiér a předseda ODS Petr Nečas. 

 

„Neschválení finanční ústavy by v kontextu stávající evropské debaty bylo negativním signálem, který by mohl mít i poměrně významné makroekonomické a rozpočtové dopady. Například snížení důvěryhodnosti České republiky, které by mohlo vést k negativnímu výhledu v ratingu nebo dokonce k jeho snížení,“ varoval před možnými dopady nepřijetí mechanismu dluhové brzdy předseda občanských demokratů.  

 

ODS představila svůj návrh finanční ústavy již před sněmovními volbami 2010, a to včetně mechanismu sankcí pro politiky odpovědné za přípravu a schvalování státního rozpočtu. Změnu pravidel, která by nutila vládu k vyrovnanému rozpočtovému hospodaření, však ODS poprvé navrhla již před 10 lety. 

 

Předseda ODS Petr Nečas zároveň upozornil, že to byli právě občanští demokraté, kdo prosadil finanční ústavu do vládního programového prohlášení. „Tato myšlenka, která ještě před několika měsíci byla celou řadou politiků a politických stran v naší zemi buďto úplně odmítána anebo zlehčována nebo dokonce zesměšňována, je dnes v centru politických debat,“ konstatoval Nečas. „Jsme rádi, že především ČSSD v tomto dramaticky změnila názor. Její velmi hlasitou podporu podepsání fiskálního kompaktu si nelze vysvětlit jinak, než jako dramatickou změnu názoru na protidluhovou brzdu,“ dodal. 

 

Hlavním přínosem finanční ústavy jsou podle Petra Nečase garance, že všechny budoucí vlády budou pokračovat v odpovědné fiskální politice. Motivovat je bude především přísný dohled nezávislé a odborné rozpočtové rady, která bude posuzovat dlouhodobou udržitelnost vládní rozpočtové politiky. Kromě toho má finanční ústava dále obsahovat tzv. dluhovou brzdu, tedy mechanismus bránící prohlubování nezdravého státního schodku, překročí-li 45% podíl na HDP. 

 

Kromě nezávislé fiskální rady a dluhové brzdy má podle Nečase obsahovat finanční ústava také přísné výdajové pravidlo garantující maximální výši rozpočtového schodku v daném roce ve výši 1 % HDP. Protože součástí soustavy veřejných rozpočtů jsou také rozpočty krajů a obcí, mají přísné výdajové regule platit i pro krajské a komunální samosprávy. Pro ty má platit povinnost vyrovnaného hospodaření v období 8 let.