Novinky Mediální výstupy

 

V případě Jiřího Mánka se v pátečním vydání Mladé fronty Dnes objevila na titulní stránce kritika jeho ocenění z úst ministra životního prostředí Richarda Brabce. Podle pana ministra dal prezident republiky medaili diletantovi. Jiří Mánek je vystudovaný přírodovědec, který zasvětil část svého aktivního života lesnické genetice a zejména Národnímu parku Šumava. Šumavě se věnuje 20 let, z toho 15 let jako zaměstnanec Správy NPŠ, 5 let byl v jejím nejvyšším vedení. Rozhodně to tedy není diletant. 

 

Pan ministr dále říká, že Jiřího Mánka z jeho postu ředitele Správy NPŠ vyhodil pro neschopnost. Ať si pan ministr sám před sebou zdůvodňuje tento svůj čin, jak chce, ale nám všem, kteří jsme sledovali Mánkovu práci ve vedení Národního parku, je jasné, že byl odvolán proto, že jeho názory byly v přímém rozporu s názory ekologických aktivistů, kterým ministr Brabec od svého nástupu do funkce naslouchá s velkou pozorností. 

 

Je na místě položit si otázku, proč tomu tak je. Existuje domněnka, že jsme svědky velkého obchodu. Brabcův bývalý i současný šéf, majitel Agrofertu, předseda Hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš, prodal Šumavu ekologickým aktivistům za klid, který tím od nich získal pro své agrochemické impérium. Ekologičtí aktivisté a s nimi spříznění vědci dostali volnou ruku, aby mohli na Šumavě pokračovat v gigantickém experimentu, který spočívá v ponechání Šumavy jejímu osudu a v její přeměně na divočinu. Za to si aktivisté všech možných směrů nebudou všímat Babišových chemických podniků i masivního čerpání národních i evropských fondů pro Agrofert. 

 

Na závěr. Jiří Mánek během svého dvouletého působení ve funkci ředitele Správy NPŠ pokračoval po svém předchůdci Janu Stráském úspěšně v boji s kůrovcovou kalamitou, zachránil tisíce hektarů šumavského lesa, otevřel Šumavu turistům a rozjel nové projekty. Jeho ocenění dává novou naději nám všem, kterým záleží na tom, aby Šumava zůstala zelená, a kteří odmítáme její přeměnu na divočinu.