Rozhovor s náměstkem hejtmana pro školství Stanislavem Folwarcznym v dnešním Právu.
Úbytek středoškoláků, nedostatek zájemců o řemesla i technické obory, horší jazyková vybavenost studentů. To jsou jen některé problémy, které dlouhodobě trápí školství. Moravskoslezské hejtmanství chce některé z nich vyřešit. Už krátce po svém nástupu přišlo například s myšlenkou tzv. duálního vzdělávání. „Duální vzdělávání znamená přesun odborné přípravy ze škol do firem. Takové řešení náš školský systém nezná a bohužel nepřipravuje,“ přiznal náměstek hejtmana pro školství a sport Stanislav Folwarczny (ODS).
Hejtmanství má největší vliv na střední školy, protože u většiny z nich je jejich zřizovatelem. Máte pocit, že opravdu máte vliv?
Určitě, zásadní. A je nutné najít odvahu tento vliv uplatnit a prosadit to, co chceme z pozice vedení kraje na středních školách změnit. Jednodušší je jednoznačně prosazení změn v materiálním vybavení škol, podstatně složitější pak jsou změny v myšlení lidí a ve způsobu výuky.
Jak vůbec hodnotíte kvalitu výuky na základních školách, odkud se následně rekrutují studenti středních škol.
Mám dlouholetou praxi v základní škole, z toho 14 let jako ředitel. Materiální vybavenost je na dobré úrovni. Horší to začíná být se samotnou výukou. Vina není na straně učitelů a ředitelů. Ze škol se dnes pomalu stávají vinou ministerstva školství instituce, kde má bohužel úřední šiml navrch nad pedagogickými záležitostmi. Nutné administrativy nejen neustále přibývá, ale nárůst se v posledních letech ještě zrychluje. Jako příklad uvedu evropské dotace, inkluze a s ní spojená nesmyslná byrokracie, připravovaný systém nového financování a kariérní řád. Kariérní řád nepřinese žádnou zásadní změnu, bude to pouze o školeních a "razítkách" a dalších kilogramech papírů, které bude vedení školy muset evidovat, shromažďovat a vyhodnocovat.
Je to opravdu tak špatné?
Vrcholem nepochopení situace českého školství je přehození systému sociální podpory na školy. Poskytování dávek na obědy pro sociálně slabé musí v rámci dotačního programu administrovat školy a kraje, a ne úřady k tomu určené, a to i přes nesouhlas komise pro školství Asociace krajů.
Je něco, co byste základnímu školství vytkl? Co třeba například jazyková vybavenost učitelů. A může kraj v něčem základním školám pomoci?
Určitě ano. Ředitelé škol by se měli víc zaměřit na podporu technického a jazykového vzdělávání. S technickým vzděláváním je to složitější z důvodu feminizace školství. Ředitelé mohou podpořit technicky nadané žáky například nabídkou technicky zaměřených kroužků. Ty jsou ale finančně náročné, proto chceme školám a domům dětí a mládeže v této oblasti finančně pomoci.
Kraj v minulosti připravoval program nazvaný Yes, I do. Měl být financovaný z evropských zdrojů a jeho cílem bylo zvýšit kvalitu výuky angličtiny na všech stupních škol. V jakém je stadiu?
Úroveň jazykového vzdělávání si zaslouží velkou pozornost a kraj připravil na jeho podporu mimo jiné projekt Yes, I do. Ten však nenašel oporu u těch, kteří rozhodují o evropských penězích ve školství, a nebyl nikdy zahájen. Momentálně řešíme, jak realizovat vybrané části projektu z krajských zdrojů. Největší problém vidím v komunikačních dovednostech. To lze změnit větší podporou pro rodilé mluvčí a jazykovými kurzy v zahraničí pro učitele.
Hejtman Vondrák na konci loňského roku hovořil o tzv. systému duálního vzdělávání. Prohlásil, že ve školách by se měla učit teorie, zatímco praxi by měli žáci získávat přímo ve firmách...
V současné době je pojem duálního vzdělávání zaklínadlem na všechny neduhy vzdělávání odborného. Ano, větší zapojení firem jako budoucích zaměstnavatelů do přípravy na budoucí povolání si zaslouží naši pozornost, je také naší prioritou. Bohužel teprve pár posledních let se firmy intenzivně zajímají o své budoucí zaměstnance. Důvod je velmi jednoduchý, po dvou desetiletích, kdy si na trhu práce mohli vybírat, je dnes zaměstnanec nedostatkovým zbožím. Hlavním důvodem je nedostatek žáků ve středních školách. Jen za poslední dekádu jich ubyla plná třetina. Takže zásadní je úbytek populace obecně, což je hlavní důvod, proč se dnes hovoří o lepší odborné přípravě, tzv. duálním vzdělávání. Kraj může zajistit, aby střední školy reagovaly na vývoj trhu práce. Dnes to znamená podpořit střední odborné školy s technickým zaměřením.
Jak jste s tímto projektem daleko? Podaří se takové třídy otevřít?
Duální vzdělávání znamená přesun odborné přípravy ze škol do firem. Takové řešení náš školský systém nezná a bohužel nepřipravuje. Je to úkol pro ministerstvo školství a příslušné centrální pedagogické instituce. Problém s nedostatkem dobře připravených absolventů středních škol je nejbolestivější v našem kraji. Připravujeme zkušební ověřování přenesení části odborné přípravy do firem. Vše ostatní je ale pouze velká neznámá - firmy prozatím nejsou na takový úkol připravené. Je to tak zásadní změna, že je z mého pohledu bez změny právních norem složitě proveditelná. Určitě je to ale krok správným směrem.
Jak k tomuto projektu přistupují samy školy a jak firmy a podnikatelé?
Jejich snahu hodnotím velmi pozitivně, svou úlohu tu hraje i aktivita hospodářské komory, podnikatelů, kterým záleží na rozvoji regionu. Je zarážející, že tento problém neřeší centrální úřady, ponořené do téměř bezbřehé inkluze, na kterou jdou nesmírné prostředky a téměř všechny síly, a že jsou tady hýbací sílou školy, podniky a kraj.
Jaké obory v duálním vzdělávání kraj preferuje či hodlá preferovat?
Určitě technické obory, tam je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, a také největší zájem firem samotných.
A hodláte naopak některé obory či studijní programy utlumit?
Některé obory se utlumují samy, protože o ně není zájem. My musíme spíše zajistit, aby některá řemesla nezanikla, protože obnovit jednou zaniklý obor je velký problém. Dnes v kraji není ani jeden učeň čalouník, máme pouze šest řezníků, nejsou sklenáři, malíři a natěrači. U těchto oborů chceme podpořit zájemce finančním stipendiem.
Nebylo by někdy lepší, předat zřizovatelskou funkci firmě, pokud by o převzetí střední školy stála?
U velkých firem je to řešení, a takové školy v kraji existuji. Například zřizovatelem třinecké Střední odborné školy jsou Třinecké železárny, o své příští zaměstnance se stará přední výrobce železničních dvojkolí Bonatrans. V letošním roce skupina Agel otevírá soukromou střední zdravotnickou školu v Ostravě. Ale žáků je pořád stejné množství.
Nenastal mezi jednotlivými středními školami boj, neboť každá chce doslova "urvat" co nejvíce studentů?
Lze to tak říct. Žáků je skutečně málo a volných míst hodně. Kapacita krajských středních škol je využita zhruba přes 60 procent, u soukromých středních škol je to méně než 50 procent.
Stále se hovoří o tom, že prim má mít technické vzdělávání, ale chybí i jiné profese, například řidiči nákladních automobilů, autobusů, zdravotní sestry, zaměstnanci v sociální sféře...
Zaměstnanci chybí dnes ve všech oborech z důvodů demografických změn.
Není nedostatek zmíněných profesí zapříčiněn pouze výší mzdy, která je nízká, a tudíž nejsou tyto obory pro budoucí středoškoláky a učně atraktivní?
Výše mzdy je důležitá, především musí být vyšší než štědrý systém sociálních dávek, dnes už téměř na vše. Ovšem když není nabídka na trhu práce, tak nepomůže ani zvyšování mezd…
