Otázky Václava Moravce
Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Václav MORAVEC, moderátor:
Za sebou máme další mrazivou noc. Rekordní mrazy uplynulých dní jsou zatěžkávací zkouškou nejen pro tuzemskou energetickou soustavu, ale i pro peněženky domácností. Topidla, jako elektrokotle či bojlery, jedou v těchto dnech naplno.
Ladislav KŘÍŽ, mluvčí společnosti ČEZ /5. 2. 2012/:
V České republice topí elektřinou zhruba 5 % domácností, což je jejich hlavní zdroj vytápění, ale řada domácností si samozřejmě elektřinou přitápí, a to je ten současný zdroj toho nárůstu, protože právě pro přitápění v barácích, bytech, různé fukary, ty běží v současné době zřejmě naplno.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jedno je jisté. Letošní mrazy nám zalétají i do peněženek, protože za elektřinu platíme od začátku roku víc. Důvod - prudký rozvoj solárních elektráren a německé ne jaderné energii. Například energetická společnost ČEZ zvedla od ledna ceny v průměru o bezmála 5 %. Pro příští rok by se cena silové elektřiny podle odhadů ČEZ příliš měnit neměla. O jednotky procent asi vzroste cena za distribuci, což ale bude záležet na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková drahnou dobu varuje před nápady s podporou bioplynu.
Alena VITÁSKOVÁ, Energetický regulační úřad /22. 11. 2011/:
Zde se hovoří o tom, že by měla vzniknout podpora pro biometan, toto vidím jako obrovské ohrožení pro budoucno, protože to může být obdobnost fotovoltaiky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Senát, potažmo Poslanecká sněmovna v novele zákona o obnovitelných zdrojích energie v lednu snížily podporu výroby biometanu ze 4 na 1 700 korun za megawatthodinu spáleného tepla. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu však chtěla podporu biometanu ze zákona úplně vyškrtnout. Z tuzemských obnovitelných zdrojů energie se v loňském roce nejvíc rozvíjely právě bioplynové stanice. Nejnovější statistické údaje také ukazují, že nám jako zákazníkům už nedělá problém změnit dodavatele energií. Například letos v lednu se pro změnu prodejce elektřiny rozhodlo rekordních 100 tisíc odběratelů. To je víc než pětina změn za celý loňský rok. Garance stálých cen či udržování ceny elektřiny pod úrovní cen konkurence, to jsou hlavní dva taháky, kterými si menší prodejci získávají nás, nové klienty. V loňském roce mnozí takzvaní alternativní dodavatelé registrovali rekordní miliardové obraty. A hlavními hosty dnešních Otázek jsou ministr průmyslu a obchodu České republiky Martin Kuba z ODS. Vítejte vůbec poprvé v Otázkách, pane ministře. Hezký dobrý den přeji.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Dobrý den, pane redaktore, dobrý den všem divákům.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i předsedu sněmovního hospodářského výboru Milana Urbana z ČSSD. I vám, pane předsedo, děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Otázkách.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Dobrý den vám, zdravím i diváky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pánové, jak často se díváte doma na faktury za elektřinu či za plyn? Začněme u vás, pane ministře.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Vzhledem k tomu, že máme nastaveno zálohové placení, tak vždycky na konci toho zúčtovacího období kontroluji tu částku spotřeby.
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď budete v následujících měsících už nadávat sám na sebe, protože máte v rukou stanovení energetické koncepce. Vy jste v tomto týdnu ohlásil, že s ní přijdete k 30. červnu, tedy máte zhruba necelých 5 měsíců na přípravu té energetické koncepce. Proč to nejde rychleji, laicky řečeno.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já myslím, že velmi důležité bylo, že když jsem přišel ke Státní energetické koncepci, tak byla rozpracovaná v nějaké fázi. Podle mého ne úplně šťastně vystihovala vývoj ekonomiky. Myslím si, že v této chvíli plánovat na 50 let, jak se bude vyvíjet energetika a ekonomika v českém státě, je problematické. Ta energetická koncepce počítala až do roku 30 s tříprocentním růstem HDP, což je dnes údaj, který všichni vidíme, že není reálný. Navíc počítala zhruba s 80% podílem jádra v České republice, což předpokládalo výstavbu zhruba 10 nebo, řekněme, více jaderných zdrojů v České republice.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ona také, že vstoupím do vaší řeči, počítala s tím, že se bude třetina elektřiny z České republiky vyvážet. Tam bylo daleko víc takových čísel. Jinak řečeno, ta koncepce byla tak špatná, že se musí úplně přepracovat, proto je tam to půlroční čekání do konce června. Chápu to správně?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já bych neříkal, že byla tak špatná, ale byly v ní určité údaje, které si myslím, že nezapadají do reality. A já si myslím, že český průmysl a český stát, co se týče energetiky, v této chvíli potřebuje jasný, reálný, zřetelný plán pro 15 až 20 let, který je zasazen do reality českého průmyslu České republiky. A z něj potom vycházet výhledově dál. A to je můj hlavní požadavek, přinést energetický mix, tedy skladbu těch zdrojů takovou, aby byla únosná pro český průmysl, pro české rodiny, pro české spotřebitele.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo, je lepší tedy čekat do června než narychlo teď spíchnout, protože původně měla vláda onu energetickou koncepci pro příští desetiletí probírat už koncem loňského roku. A teď tady máme půlroční odklad, je tedy možné akceptovat půlroční odklad za cenu lepší kvality té koncepce?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
V prvé řadě je potřeba říct, že aktualizace té energetické koncepce měla proběhnout už dávno podle zákona, protože po pěti letech je vláda povinná projednat naplňování a případně aktualizovat Státní energetickou koncepci. Zatím je tady platná koncepce z roku 2004, pod kterou jsem podepsán, a žádná aktualizace od té doby neproběhla. A že se vedou diskuse, to se vedou dlouho. Já myslím, že je to správné a měli bychom se skutečně zaměřit na to, aby to byl strategický dokument, který se bude naplňovat, a půjde za každé volby, tedy měla by na tom být nějaká průřezová shoda. A já to tedy za předsedu hospodářského...
Václav MORAVEC, moderátor:
Není tam ale ta padesátiletá vize opravdu příliš futuristická.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
To samozřejmě...
Václav MORAVEC, moderátor:
Neměl by ministr Kuba, jako nový ministr průmyslu a obchodu, dělat tu koncepci asi na kratší časové období nějakých 20 let?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
To určitě není žádný problém. Ale klíčové je, abychom se nějak průřezově dohodli. Já to tady za hospodářský výbor nabízím, protože myslím si, že to musí překonávat další horizonty. A je tam jeden velký problém, že energetika je pořád rukojmí politiky. Ať se dohodne jakákoliv energetická koncepce, tak na konci po nějakých volbách jsou koalice. Topolánkova koalice, přestože platí nějaká koncepce, říkala: "Do budoucna budeme bez jádra a bez uhlí." Tahle koalice říká: "Do budoucna budeme bez uhlí." Tak tedy já bych si velmi prosil, abychom se na něčem dohodli, na tom, co považujeme za správné a aby to potom všichni ctili. To je jeden klíčový parametr. Druhá věc...
Václav MORAVEC, moderátor:
Můžeme u něj zůstat, když tak hezky prosíte.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Já ještě řeknu, ještě, dovolte, řeknu druhý, ten je stejně klíčový. Každá energetická koncepce musí obsahovat nějaký pohled na ceny - ceny pro firmy a ceny pro domácnosti. Zatím to v té koncepci příliš není. A já myslím, že můžeme dnes docela odvážně diskutovat na nějaká národní rozhodnutí, jestli jsme ochotni do budoucna tolerovat, že silová elektřina a její cena bude vznikat na burze v Německu, jestli jsme ochotni akceptovat tak velkou nezávislost energetického úřadu, který podléhá Bruselu, ale ne české vládě, a přitom má nějaký rozhodující vliv na tu regulovanou složku ceny elektrické energie, jestli jsme ochotni platit takové daně na podobné energie. Myslím si, že v té situaci těch turbulencí evropských musíme o tomto uvažovat, musíme k tomu mít nějaký názor, a ten názor by se samozřejmě měl projevit v té energetické koncepci.
Václav MORAVEC, moderátor:
Zatím o těch cenách v těch dosavadních úvahách aktualizace energetické koncepce se vůbec na ceny a cenotvorbu nehledělo. Chápu to správně z vašeho pohledu jako.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Je to přesně tak. Já si myslím, že to je klíčové, protože ono to může skutečně znamenat, že řekněme, dobře, my už nechceme, aby ta cena pro české firmy a české domácnosti vznikala někde na burze v Německu. A podle toho by poté vypadala ta koncepce. Taky by to znamenalo, že možná bychom jako Poláci se rozhodli postavit trafostanici na hranicích mezi Českou republikou a Německem. Znamenalo by to, že půjdeme opačným směrem, než ta energetika šla celá léta, protože Evropa si tady prosadila liberalizaci, jednotný evropský trh, ale vzhledem k rozhodnutím v Německu, kde oni chtějí jádro nahradit obnovitelnými zdroji, které budou zcela jistě dražší, bude to znamenat dramatický růst té ceny. Já myslím, že teď stojíme před tou otázkou, jestli to opravdu chceme, jestli nemáme naopak tu cenu tvořit ve prospěch našich firem a našich domácností více na té národní úrovni.
Václav MORAVEC, moderátor:
Martine Kubo, bylo tady několik připomínek. Milan Urban vás pěkně prosí, jestli by ta koncepce pak už mohla být dodržována a ne že si jednotlivé vlády budou s tou koncepcí dělat, co chtějí.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já za sebe se pokusím reagovat na pár věcí, které pan předseda Urban zmínil. Jsem přesvědčen, že strategie energetické koncepce musí vznikat na delší dobu a musí mít přesah přes vlády. Musí být velmi dobře prokonzultována dopad do průmyslu a do domácností. A musí být respektováno. Musím říci, a to zase kolega si dovolil výtku k vládě Mirka Topolánka, výtka k ČSSD. Největší problém, který máme s obnovitelnými zdroji, a to je to nešťastné přefinancování fotovoltaiek, bohužel zase lze trošku nasměrovat za kolegy z ČSSD, kdy ta úvodní přijatá legislativa s tou podporou obnovitelných zdrojů to malinko přehnala a v této chvíli platíme 32 miliard korun.
Václav MORAVEC, moderátor:
Malinko hodně, pane ministře.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
32 miliard korun z rozpočtu firem, z rozpočtu lidí na cenu elektrické energie. Možná tady je takový zajímavý obrázek, kdyby se dal zabrat, tady je vidět, vlastně co ovlivňuje v České republice cenu elektrické energie. A pokud se nám podaří kamerou na to podívat, tak je vidět, že to, co je červené, je cena té silové energie. To, co je modré, je v podstatě poplatek za přenos, a co enormně v posledních letech narůstá, je ten podíl, který platíme za ty obnovitelné zdroje. Za to, že máme zelenou energii z 52 korun na 419 na každý megawatt ze získané energie. A tím si myslím, že to, co říkal pan předseda Urban, není pravda, že energetická koncepce se nezabývá cenotvorbou. Totiž ta cenotvorba bude vyplývat ze zdroje těch mixů. Pokud se rozhodneme, že budeme podporovat obnovitelné zdroje, tak ta cena prostě poroste. Ony ty obnovitelné zdroje a jejich podpora mají velkou nevýhodu. České nebo řekněme, všechny státy se v té chvíli dostávají do situace, kdy je velmi výhodné investovat do větrných elektráren, do fotovoltaiky, které se postaví na velmi malém prostoru za relativně malých nákladů, ale dodávají elektriku velmi nepravidelně, nejvíce v momentě, kdy ji v podstatě nepotřebujeme. Ta elektrika je pak velmi drahá, a enormně zatěžují ty přenosové soustavy, které musí budovat ten stát. Navíc tím, jak se tyto zdroje staví velmi rychle na malém prostoru, a postavit proti tomu vedení trvá třeba 10 nebo 12 let.
Václav MORAVEC, moderátor:
A tím se, pane ministře, dostáváme k těm konkrétním obrysům. Předpokládám, že jestli jste už dal zadání a vaši úředníci pracují na té nové energetické koncepci, tak musíte mít jasnou představu. Tudíž odpovědi na základní otázky. Počítáte s tím, že se bude třetina elektřiny vyvážet nebo že vám v té energetické koncepci, a píšete ji nakolik, na 20 let nebo na 30?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Tam je ta časová aktualizace dána ze zákona, tak jak říkal pan předseda Urban. Ale pro nás je důležité definovat na 20 let, na 20 až 25 let reálný výhled toho, jak to může vypadat. To je taky moje reakce na ta procenta toho jádra. Protože v tomto období je naprosto nereálné bavit se v jaderné energii o čemkoliv jiném než o dostavbě třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín, prodloužení...
Václav MORAVEC, moderátor:
A prodloužení modernizaci Dukovan.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Dukovan a eventuelně navýšení nějak výkonu Dukovan, což si umíme představit. Musíme vědět, že...
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy uvažujete o navýšení...
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Je to, je to varianta, která je...
Václav MORAVEC, moderátor:
...o navýšení výkonu Dukovan.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
...která je v diskusi.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik je možné Dukovany navýšit, když budou modernizovány?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Museli bychom se bavit o tom, jestli by bylo možné realizovat dostavbu třeba jednoho bloku navíc. To je, to je věc…
Václav MORAVEC, moderátor:
A o tom, o tom uvažujete, že by se...
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
To je věc, která může být v diskusi, reálně může být v diskusi. Pokud se budeme bavit o časovém období 20 až 25 let.
Václav MORAVEC, moderátor:
Měl by tento plán podporu postavit ještě jeden nový jaderný blok v Dukovanech?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Já si myslím, že třetí, čtvrtý blok v Temelíně je jasná věc a nemělo by se příliš prodlužovat to definitivní rozhodnutí a ta vlastní výstavba. Klíčové je udržet Dukovany v provozu. Oni mají povolení do roku 2015. Prošly stress-testy, které jsou teď komentovány v Evropské unii. A tedy jsou trochu politické, není to jenom o technických parametrech a organizačních a geologických a já nevím jakých. A tedy prodloužit Dukovany do roku 2025. To je klíčové, bez toho by se ani třetí, ani čtvrtý blok v Temelíně nestavěl, protože by na něj nebyly finanční prostředky. A samozřejmě poté...
Václav MORAVEC, moderátor:
A pak postavit nový blok.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Poté existuje naprosto racionální úvaha postavit pátý blok v Temelíně.
Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, stavěli bychom v České republice...
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
V Dukovanech.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Teda pardon, v Dukovanech.
Václav MORAVEC, moderátor:
V Dukovanech. Stavěli bychom 3 nové bloky jaderných elektráren, dva, dva v Temelíně a jeden, jeden v Dukovanech. Můžete, pane ministře, tedy říci, jaké by pak za 20 let bylo procento elektřiny vyráběné z jádra, pokud by byly 3 nové bloky jaderných...
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Záleží na tom, jak by se posouvaly další ty mixy. My v této chvíli máme instalovány 4 tisíce v jaderné energii, ale výroba je někde kolem 30 %. Já myslím, že tímto bychom se posouvali nad 50 % výroby energie z jaderných zdrojů v České republice.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale tím, vy jste zase říkal, že předtím ten závazek 50 % byl příliš ambiciozní.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Ne, 80.
Václav MORAVEC, moderátor:
80.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Ta koncepce popisovala 80. A tam byl skutečně velmi ambiciozní. Ale pro nás je velmi...
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tedy počítáte s polovinou elektřiny vyráběné z jádra za těch 20 let.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Zhruba v této chvíli, ne, že bychom s ní jenom počítali. Ono je třeba říct, že na ni máme zdroje, že jsme schopni ji realizovat. Ono na papír lze napsat úplně všechno. Já jsem přesvědčen, že energetická koncepce nemůže být nějakou politickou proklamací, což se někdy obávám, když sleduji energetické mapy Roadmap 2050 Evropské unie, tak to jsou někdy bohužel, že to musím říct, ve mně vyvolává evokace závazků RVHP, jak už nebudeme mít v roce 50 žádné starosti, už budeme jenom snižovat emise. Přitom Česká republika a celá Evropa samozřejmě je v této chvíli vystavena zásadnímu rozhodování o tom, aby její energetická koncepce byla konkurenceschopná, aby udržela v České republice výrobu, aby ta výroba neodcházela za hranice, protože pokud se budeme, pane redaktore, soustředit pouze na enormní snižování emisí za obrovských nákladů veřejných zdrojů, tak se nám stane jedna velmi nešťastná věc, a to bude to, že ta výroba se přesune z Evropy a z České republiky do zemí mimo Evropskou unii. A já si tady dovolím ukázat takový druhý graf, který myslím si, že je pro tuto debatu velmi důležitý. Tady je podíl vlastně emisí jednotlivých států v roce 1990. A tady vidíte, v roce 2008 a předpoklady v roce 2035. Evropa v podstatě zůstává dole v té tmavě zelené části. Ale co enormně narůstá, je podíl těch emisí právě v těch neregulovaných státech, jako je Indie, Čína a tak dále. Takže nám by se mohlo stát, že my budeme za obrovské peníze zateplovat, snižovat energii, a až všichni naši podnikatelé budou muset zavřít ty firmy a čeští zaměstnanci půjdou z pracovních úřadů domů, tak se na ně z Číny a z Indie budou valit prostě ty emise, protože ono není evropské prostředí, ono je prostě globální prostředí a my bychom si ty emise dováželi. To je nepřijatelný moment.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tady jste, Milane Urbane, slyšel od Martina Kuby za 20 let 50 % elektřiny vyráběné z jádra a postavení tří nových bloků jaderných elektráren. Jeden nový blok v Dukovanech a dva v Temelíně. Měla by Česká republika mít ambici, s čímž počítal předchůdce Martina Kuby Martin Kocourek, někdejší ministr průmyslu a obchodu, měla by mít Česká republika ambici vyvážet elektřinu, když přitom v loňském roce jsme historicky nejvíc vyvezli elektřiny? Ty první náčrty koncepce počítaly až s třetinovým vývozem elektřiny z České republiky. Měli bychom mít tuto ambici?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
My musíme nějakým způsobem seriozním analyzovat, prognózovat spotřebu elektrické energie v České republice třeba za těch 20 let. Platí a zatím nikde na světě se to nezměnilo, že s rostoucí životní úrovní roste spotřeba elektrické energie. Prostě...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale zároveň se objevují nové technologie, které vedou k úsporám, které mohou snižovat.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Samozřejmě. I Česká republika i v té staré koncepci z roku 2004 říká, že bychom ročně měli 3 % šetřit porovnání k hrubému domácímu produktu, tedy k výrobě, k výkonu. A samozřejmě že jsou klíčové ty kapitoly, které tam popisují efektivitu a šetření. Na druhou stranu si musíme nějakým seriozním způsobem bez ideologií jakýchkoliv, černých nebo zelených, podívat se na to, jakou předpokládáme, že budeme mít spotřebu za 10, za 15, za 20 let. Já vím, že je to trochu pohled do nějaké křišťálové koule, ale musíme z hlediska serioznosti toto udělat a tu křivku prostě nějakým způsobem namalovat, na té se shodnout a podle toho je důležité, abychom měli vlastní národní zdroje na výrobu a na spotřebu v těch letech. A pokud takové křivky porovnáme, byly v té Pačesově komisi, byly v té oponentní zprávě Pačesovy komise, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a každý maloval jinou křivku. A na to samozřejmě potom počítal ty zdroje a počítal na to mix, z jakého typu zdrojů bude ta elektrická energie vyrobena. Já si myslím, že musíme v tomhle být hodně seriozní a že jestli teď dochází k nějakému vývozu elektrické energie z České republiky, jako že dochází.
Václav MORAVEC, moderátor:
I historicky nejvyšší.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Takže to není, není nic špatného. Je to stejné, jako když vyvážíte automobil, v kterém ta energie je taky. Ale, ale myslím si, že to není dobré, aby to byl dlouhodobý trend.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, počítáte s vývozem elektřiny, popřípadě jakého procenta v těch následujících 20 let?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já myslím, že, pane redaktore, pro 20 let asi úplně nelze přesně definovat to procento. Já si myslím, že důležitá je strategie. To znamená, Česká republika by měla být samostatně fungující zemí, měla by si vyrobit dostatek energie, které potřebuje...
Václav MORAVEC, moderátor:
Neměla by tedy elektřinu dovážet.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Neměla by elektřinu dovážet a měla by být mírně přebytková. Bavme se o tom procentu, do jaké míry nás ty dané lokální zdroje budou třeba zatěžovat v emisích či v čemkoliv jiném, abychom na tom získali nějaký benefit, protože vyvezená...
Václav MORAVEC, moderátor:
Mírně přebytková říkáte jakému rozpětí procent? 30 % mi nepřijde jako mírně přebytkové.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já si myslím, že kdybychom se pohybovali mezi 10 - 15 % toho přebytku, tak je to...
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže do 15 % byste označil mírný.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
...tak je to velmi důležité pro soběstačnost České republiky a stabilitu toho prostředí.
Václav MORAVEC, moderátor:
A když jste zmínil 50 % elektřiny vyráběné z jádra do 20 let. Jaký je pak ten další podíl, to znamená plyn, uhlí, obnovitelné zdroje.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
To je právě o té diskusi, kterou musíme nastavit a která bude mít velmi důležitý dopad na to, jak bude ta elektrická energie vypadat. To, co jsem zmínil.
Václav MORAVEC, moderátor:
I jak bude drahá či levná.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Jak bude drahá. To, co jsem zmiňoval, je právě, pokud se rozhodneme pro obnovitelné zdroje, tak musíme říct, že my jsme zemí, která bohužel trošku má nešťastné klimatické podmínky pro to, aby využívala energetické zdroje obnovitelné. U nás fotovoltaiky fungují, ale fungují menší procento dní roce než ve Španělsku. U nás vítr nefouká zdaleka tak, aby se dalo využívat jako na Baltu. Čili my máme...
Václav MORAVEC, moderátor:
Teče nám voda, pane ministře.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Teče nám voda a teče nám voda a myslím si, že ty vodní elektrárny jsou u nás prostorem, který lze právě v těch obnovitelných zdrojích...
Václav MORAVEC, moderátor:
Navýšit, tam počítat.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Třeba i navýšit a racionálně o něm přemýšlet.
Václav MORAVEC, moderátor:
Procento elektřiny tedy vyrobené z obnovitelných zdroj v těch příštích 20 letech vidíte.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
V této chvíli se pohybujeme kolem 7 %. A my bychom se měli dostat na 13 %.
Václav MORAVEC, moderátor:
Což je závazek vůči Evropě.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Což je závazek vůči Evropské unii. Ale já si...
Václav MORAVEC, moderátor:
Ten dodržíte.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já si především myslím a chci na to říct jeden pohled. Nemyslím si, že pro Českou republiku by měly prostě zůstávat dlouhodobě mantrou procenta, která byla někde přijata.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tomu rozumíme, to jste říkal i po setkání s prezidentem. Ale těch 13 % je reálných?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já myslím, že v této chvíli je reálných.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže je dodržíte. Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu z ODS, a předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban zůstávají hosty Otázek. Za pár okamžiků se k nám připojí i další hosté. Například předseda představenstva České energetické přenosové soustavy Vladimír Tošovský nebo programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. Přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku. Řeč bude o cenách elektřiny v těch dalších letech. A podíváme se i na Budějovický Budvar, který se po čase dostává na přední stránky novin. Hosty Otázek budou šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček a majitel, šéf rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Pokračujeme po stručných zprávách na zpravodajské Čtyřiadvacítce, dozvíte se víc.
Václav MORAVEC, moderátor:
Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z Občanské demokratické strany a předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban z ČSSD. Ještě jednou, pánové, vítejte ve druhé hodině Otázek na zpravodajské 24.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Hezký den.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě jednou hezké dobré odpoledne. Zástupci energetického průmyslu vidí v souvislosti s energetickou koncepcí také 6 hlavních problémů v rámci budoucího rozvoje tohoto oboru. Podívejme se na ně. Jde například o nejistotu v zákonech, které se týkají energetiky. Názorným příkladem může být právě už zmiňovaná podpora slunečních elektráren. Dalším problémem je pak to, že investice do moderních elektráren se kvůli nízkým cenám povolenek nevyplácejí. Ne všechny země Evropské unie navíc mají fungující trh s elektřinou a plynem a přenosové sítě přestávají zvládat rostoucí výkon větrných parků. Příkladem může být vztah mezi Českou republikou a Německem. A mezi Německem a Polskem. Míříme za dalšími hosty Otázek. Pozvání přijal předseda představenstva České energetické přenosové soustavy Vladimír Tošovský. Vítejte v Otázkách. Hezký dobrý den.
Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva ČEPS:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
A hostem Otázek je i programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. I vám, pane řediteli, přeji hezký dobrý den. Vítejte v Otázkách.
Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:
Pěkné odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor:
Začněme u vás, pane předsedo představenstva. Mrazy uplynulých dní mají na začátku týdne polevit. Je z toho možné, Vladimíre Tošovský, tedy vyvodit, že největší zatěžkávací zkoušku má česká přenosová soustava už za sebou?
Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva ČEPS:
Určitě tu nejhorší část za sebou má, ale není to letošní zima. My jsme zatím nedosáhli historického maxima zatížení české přenosové soustavy, ta byla před několika lety. Nicméně minulý týden jsme dosáhli 11 tisíc megawattů a už jsme se k tomu maximu blížili.
Václav MORAVEC, moderátor:
Zmiňoval jsem ten problém, který trápí vás, jako šéfa přenosové soustavy České republiky, tedy větrníky v Německu a neschopnost Němců zajistit přenos energie mezi severem a jihem. To se dotýká i české přenosové soustavy. Premiér Petr Nečas vyloučil, že by Česká republika chtěla blokovat přetoky proudu z Německa, a to postavením transformačních stanic na česko-německých hranicích. Do kdy, podle vás, musí Němci vyřešit svůj problém s přenosovou soustavou, aby v České republice nenastal blackout?
Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva ČEPS:
No, já si nemyslím, že se blížíme k tomu, že by mohl v České republice z tohoto důvodu nastat blackout. Nicméně ten problém rozvoje obnovitelných zdrojů zvláště na větrných parků na severu Německa se skutečně historicky vyvíjel tak, že zároveň k tomu nebyla příslušným způsobem rozvinuta, nebo posílena, nebo zesílena schopnost tuto energii, vyrobenou v této lokalitě dostat do zbytku Evropy. A to je ten problém. Čili podporovala se výroba na jedné straně, nicméně energetika funguje vždy jako celek. To znamená i přenos, i distribuce, i spotřeba dohromady bude fungovat jedině jako celek. A jestliže budeme podporovat jednu část a zapomeneme potom k tomu podpořit i výstavbu té zbylé části, tak se dostaneme k tomu právě nevyváženému stavu, který teď nastává. Čili, kdy to bude potřeba? No už to dávno mělo být. Ti ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, zatím Českou republiku blackout nepostihl, naštěstí. Je možné udržet tento stav ještě po dobu dvou, tří let, než Němci právě postaví tu svoji přenosovou soustavu, aby přetoky proudu nešly přes Českou republiku a Polsko?
Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva ČEPS:
Ono to není jenom s tím, že bychom neudrželi přenosy v takové velikosti, které by pro nás byly nebezpečné. My každý rok v podstatě děláme si dlouhodobou přípravu provozu soustavy, ale zároveň i každý den se s německými kolegy potkáváme na úrovni telekonference a řešíme případné možné problémy. Že bychom se přiblížili k blackoutu, samozřejmě je to složitá provozní situace, ale já bych zatím nehrozil blackoutem, ale tím, že prostě máme složitou situaci, že nedodržujeme některé bezpečnostní parametry, jako je kritérium minus jedna, o tom už jsme hovořili mnohokráte.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy máte v investičních plánech ČEPS vyhrazenou nějakou částku na ty případné transformační stanice, které ovšem premiér odmítl, že by Česká republika stavěla a že by i po polském vzoru, protože Poláci podle slov polských představitelů, jsou už dál a uvažují o tom, že opravdu vypíší výběrové řízení na stavbu těch transformačních stanic na německo-polských hranicích?
Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva ČEPS:
My s panem premiérem hovoříme úplně stejně. Pan premiér jasně řekl, že nepodporuje, nebo nepodpoří výstavbu Face Shifter na česko-německých linkách. Ovšem na druhou stranu očekává od německé strany, že právě posílí schopnost přenosu mezi severní částí Německa na jih. My uvažujeme úplně stejným způsobem, protože nechceme tuto investici, která je ve výši asi 2 miliard korun vyhodit z kapes českých konečných zákazníků, ale zároveň říkáme, co se stane, pokud se tak nepostaví. Čili musíme uvažovat i s tímto technickým řešením.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jak dlouho by to trvalo, než by se postavily ony transformační stanice na německo-českých hranicích, které by stály 2 miliardy korun?
Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva ČEPS:
Kdybychom teď v tuto chvíli začali, tak můžeme počítat v řádech několik roků. To není zařízení, které se prodává jako housky na krámě, to je skutečně speciální zařízení, které se musí objednat, vypočítat, postavit a nainstalovat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, Česká republika dá v těch následujících zhruba 15 letech 2 miliardy euro, což je v přepočtu, pokud se nemýlím, nějakých 50 miliard korun právě do dobudování, vybudování, modernizace přenosové soustavy. Premiér v pátek v Německu říkal, že Česká republika nebude blokovat přelivy elektřiny mezi Německem a Českou republikou, ale jak dlouho bude premiér, respektive vy jako ministr průmyslu a obchodu, trvat a čekat, než Němci si vyřeší problém?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já myslím, že právě tady narážíme na to, co já jsem popsal v té první chvíli, že někdy ty politické proklamace a i o tom hovořil kolega Urban, že ty energetické koncepty často pod tíhou toho, aby ty argumenty byly politicky co nejvíce únosné, zapomínají na realitu. To je třeba si skutečně říct, že všechen ten tlak na to, že budeme říkat, že budeme vyrábět bezuhlíkovou energii z větrných elektráren po celé Evropě, že to bude hrozně príma a čisté, ale nesmíme zapomínat na to, že tu energii někde vyrobíme a pak ji musíme někam přenést. A nám se pořád velmi zpožďuje výstavba těch přenosových sítí. Dneska postavit vývod, který vede z jednoho kraje České republiky do druhého, trvá skutečně 10, 12, 14 let se všemi těmi povoleními, které je třeba získat. A já musím říct, že v této chvíli respektuji postoj pana premiéra a plně s ním souhlasím. Ale on je premiérem České republiky, já jsem ministrem průmyslu a obchodu zodpovědným za český průmysl, za českou energetickou soustavu a prostě je třeba velmi hlasitě říkat, že všechny ty koncepty musí být velmi racionální, aby ta energie vyráběná byla přenosná mezi těmi státy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jak dlouho tedy platí ten vstřícný postoj k Německu, na jak dlouhou dobu?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já myslím, že záleží velmi na tom, jak se budou ty větrné elektrárny chovat. V loňském roce již samotné Německo muselo zhruba tisíckrát odpojit tyto větrné elektrárny od své sítě, v roce před tím to bylo jenom dvěstěkrát. To znamená, narostlo pětkrát počet odpojení. Protože výroba té energie je opravdu nevyzpytatelná. Záleží na tom, jak fouká. A my to budeme velmi pečlivě vyhodnocovat, pan ředitel ČEPS má ode mě i od pana premiéra samozřejmě jasný pokyn velmi silně monitorovat tuto situaci a musíme na to být připraveni. Ale ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Proto má i Vladimír Tošovský, jak to říkal, ten plán, že rozpočet je zhruba 2 miliardy korun na výstavbu takových transformačních stanic?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Tak. My musíme skutečně být připraveni, pokud by celá tato situace vedla k tomu, že ta infrastruktura natolik zaostává, že bude ohrožovat energetiku a přenos přes Českou republiku, tak opravdu musíme hájit zájmy České republiky a musíme se velmi reálně bavit o tom, že potom je třeba, aby Německo zaplatilo třeba nějakou částku za ten přenos, abychom my ji mohli investovat do té přenosové soustavy, protože je to opravdu něco, co dlouhodobě tu naši přenosovou soustavu ohrožuje.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ono totiž převádění toho proudu, respektive přetoky proudu jsou zadarmo v rámci té přenosové soustavy v České republice, ale i v Evropě. Milane Urbane, taky byste měl takovou trpělivost se Spolkovou republikou Německo, když premiér řekl, že by Česká republika zatím nestavěla ony transformační stanice?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Pane redaktore, ony zadarmo nejsou, to jste mluvil o těch 50 miliardách korun, které musí Česká republika investovat do svých sítí, aby tady mohl běhat ten německý přebytek. A já si myslím, že důležitá je cena té elektrické energie. Znovu se k tomu vracím. Zaprvé obnovitelné zdroje by neměly zdražovat cenu elektrické energie. Německé rozhodnutí, že nebudou využívat jádro, jednoznačně vede k tomu, že v rámci Evropské unie poletí cena elektrické energie nahoru. Druhá věc je, že by neměly ...
Václav MORAVEC, moderátor:
To letěla, ale teď klesla zase. Po tom prvotním ...
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... druhá věc je, že nesmí ohrožovat bezpečnost té sítě. To znamená, že musí ta síť fungovat tak, aby tam nebylo ani přepětí, ani podpětí. A to ty německé koncepce prostě zajistit nemohou, prostě přibývá těch obnovitelných zdrojů, tedy rizik přibývá, investice v Německu nejsou, v České republice bude to muset zaplatit český zákazník. To znamená české firmy v cenách a české domácnosti. Já si proto myslím, že bychom mohli uvažovat o nějakém odvážnějším národním řešení. Tak, jak jsem o tom mluvil, že prostě vydáme se jinou cestou, než cestou jednotného trhu, protože ten nás bude cenově dramaticky zatěžovat. Naše domácnosti i naše firmy ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Jaké řešení tedy navrhujete, pokud byste to nám laikům měl vysvětlit?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
To, které zatím premiér odmítá a já myslím, že k tomu v čase dojdeme. Chápu nějaké diplomatické kroky a různá vyjádření. Ale Poláci ty trafačky na těch hranicích prostě stavět budou a já si myslím, že my je budeme dělat, až ta situace bude dramatičtější taky. Takže já bych to rozhodnutí ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste ho neodkládal a vy byste už ty trafačky začal vypisovat výběrové řízení?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
V podstatě ano. Myslím si, že na tom ušetříme nejenom na sítích, ale v budoucnu na tom ušetříme hlavně na cenách pro občany a pro firmy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já bych v této ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Jen stručně.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
... v téhle té chvíli bych zachoval postoj pana premiéra. Přesto z České republiky musí znít jasné stanovisko, že budování energetické koncepce v Evropě musí být racionální, nesmí to být prostě nápady, které naprosto neodpovídají realitě, protože my nemůžeme naší přenosovou soustavu zatěžovat investicemi, které prostě se netýkají pouze ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď k programovému řediteli Hnutí Duha Vojtěchu Koteckému. Vy jste slyšel nová čísla, se kterými přišel ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, kde zásadně přehodnocuje číslo výroby elektřiny z jádra, že v těch příštích 20 letech tedy 50 % elektřiny vyrobené z jádra, nikoliv 80 %. Co zatím říkáte těm prvním představám nového ministra průmyslu a obchodu k budoucí energetické koncepci?
Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:
Já si myslím, že není ani tak důležité, jaký počet jaderných reaktorů bude v nové energetické koncepci, protože všichni víme, že, jestli a jaké se u nás budou stavět reaktory, nerozhodují plány ministerských úředníků, nýbrž bynsplán ČEZ a ekonomická kondice těch jednotlivých projektů. To, na co by se ministerstvo průmyslu, ministr průmyslu a vláda měli především soustředit, je nastartování chytré ekonomiky tak, aby Česká republika byla schopná vyrábět více a zajišťovat lepší životní standard s menší spotřebou energie tak, jako na to zaměří energetické koncepce jiné evropské státy. Česká republika na jednu vyrobenou korunu hrubého domácího produktu spotřebuje čtvrté největší množství energie, to je čtvrté největší množství uhlí, ropy, zemního plynu, uranu ze všech států Evropské unie. To samozřejmě znamená vyšší účty pro domácnosti a větší náklady pro český průmysl. A stát by se především ve své energetické koncepci měl zaměřit nikoliv na rozdělování trhu mezi energetické společnosti, ale na to, aby pomohl milionům domácností a tisícovkám firem se snižováním nákladů na energii takovým programem, jako byla třeba úspěšná populární Zelená úsporám. Programy, které by pomohly s investicemi do chytrých domů, umožnily domácnostem investovat do domů tak, aby razantně snížily svoje náklady na teplo a snížily svoji závislost na dražším a dražším zemním plynu z Ruska a na uhlí z velkých povrchových dolů.
Václav MORAVEC, moderátor:
To pro vás tedy bude klíčové v rámci té energetické koncepce, aby ministerstvo průmyslu a obchodu myslelo právě na tu chytrou ekonomiku a akcentaci právě v energetické náročnosti?
Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:
Ono na ni myslí. Když se podíváte do energetické koncepce této předchozí, všech, které u nás vznikly, tak se tam obvykle hovoří o tom, že jednou z hlavních priorit bude posilování energetické efektivnosti. Ale tím to obvykle končí. My potřebujeme, aby se o tom nejenom mluvilo, ale aby tam byly konkrétní programy, které stát nastartuje, podobně jako tam stát plánuje například výstavbu nových elektráren, kterými stát nastartuje podobné investice, pomůže domácnostem, pomůže průmyslovým podnikům. Například, aby tam podobný program, jako byla Zelená úsporám, který by pomohl domácnostem s investicemi do zateplování domů. Ty příležitosti jsou enormní. Podle Pačesovy komise, která na objednávku vlády propočítávala možnosti české energetiky, jsou jenom možnosti zateplování domů v přepočtu na energii asi dvakrát větší, než celá debata o územních limitech, o uhlí za územními limity v severních Čechách, o bourání dalších obcí, o vystěhování tisíců lidí kvůli rozšiřování uhelných dolů, tedy než celá debata, která dvě desítky let tady dominuje české energetické diskusi.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, v té budoucí energetické koncepci, rozpracujete i tuto část, aby nebyla jenom obecně proklamativní, jak tvrdí Vojtěch Kotecký, ale aby byla daleko podrobnější. A propos, padlo tady jméno Václava Pačese. Je pravda, že chcete tu energetickou koncepci právě podrobit oponentuře odborníků v čele s profesorem Pačesem?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Určitě to pravda je. Já jsem požádal pana profesora Pačese a paní předsedkyni Drábovou o konzultace a oponenturu této energetické koncepce. Považuji pana profesora za člověka, který u jedné takové práce již stál a velmi budu stát o jeho názor. Čili jsme se dohodli společně, že bychom postavili poradní tým ministra pro oponenturu této energetické koncepce, tak ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte s tím, že tam například můžou být i zástupci těch iniciativ typu Duhy, aby dohlédli na tu část, která bude zelená?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
V této chvíli není úplně jasná ta skladba. My jsme se s panem profesorem domluvili, že ten tým postavíme někdy během 14 dnů a představíme jej veřejnosti. Co se týče těch energetických úspor. Ona samozřejmě může vznikat na dvou úrovních. Každý ten primární zdroj při výrobě má jinou účinnost. To znamená, my se můžeme bavit o té účinnosti přímo u těch zdrojů a potom se můžeme bavit u těch konečných spotřebitelů. Já naprosto souhlasím, že bychom se měli ubírat těmi kroky, aby se ta, jak použil kolega z Hnutí Duha, chytrá ekonomika uplatňovala. Já pouze říkám, že ty výdaje, které budeme dávat z veřejných rozpočtů, musí být racionální a musí zapadat do toho, co jsou schopné naše podniky, naše výroba unést tak, abychom zbytečně tím, že se poženeme pouze za jedním tím atributem, prostě nesnižovali konkurenceschopnost České republiky. To je v této chvíli velmi důležitý faktor.
Václav MORAVEC, moderátor:
O té konkurenceschopnosti ještě bude záhy řeč. Rozloučím se tedy s Vojtěchem Koteckým z Hnutí Duha a se šéfem České energetické přenosové soustavy Vladimírem Tošovským. Přeji vám hezký zbytek dne a děkuji, že jste přijali pozvání do Otázek.
Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha:
Na shledanou.
Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva ČEPS:
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor:
A ještě k vám, pánové. Když se budou stavět tři nové bloky jaderných elektráren, podle té nové energetické koncepce, tak je pravděpodobné, že bez státní podpory se to neobejde. Co kroutíte hlavou, Milane Urbane? Záruky za úvěry pro ČEZ, nebo stanovení minimální ceny odkupní?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Já si myslím, že ty investice musí být realizovány z prostředků ČEZ. A musí být samozřejmě realizovány v čase. Jestli říkáme tady nějaké úvahy a vize o pátém bloku v Dukovanech, tak to samozřejmě bude v nějakém jiném čase, než dostavba třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. A tedy spuštění takového bloku v Dukovanech já bych viděl někdy v roce 30, možná ještě ve vzdálenějším horizontu, ale jestli dovolíte ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy si myslíte, kdybyste byl tedy ministrem průmyslu a obchodu, tak byste nedával garance, kdyby ČEZ, a je to pravděpodobné, pane ministře, že ČEZ přijde s nějakou formou záruk?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... já myslím, že jsem o tom přesvědčen, že tyto investice musí být realizovány z vnitřních zdrojů společnosti ČEZ. Samozřejmě otázka, jak v těch dobách, realizace těch investic bude vysávat stát dividendu z ČEZ, jestli ji tam nechá ve prospěch těch investic, nebo bude ten podíl státu menší a tak dále. Tohle jsou správné úvahy ...
Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, že vy byste třeba snížil dividendu ČEZ, aby stát ne ...
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Já to netvrdím, ale kdyby to bylo potřeba, tak určitě bych radši snížil dividendu ČEZ, než hledal ve státním rozpočtu nějaké další prostředky a garance a podobné záležitosti, jak stavět podobné investice. Myslím si, že tam musí platit prioritně, že to je z vnitřních zdrojů společnosti ČEZ.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, požádá s největší pravděpodobností ČEZ o nějakou formu státní garance pro výstavbu dvou bloků Temelína?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Já nevím, jestli požádá. Primární snahou by mělo být to, co říká kolega Urban, aby ta stavba byla realizována z prostředků ČEZ, to by mělo být primární snahou. To, že ...
Václav MORAVEC, moderátor:
I za cenu snížení dividendy, která byla velmi štědrá v posledních ...
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
... to je určitě k diskusi a ne jen na mém rozhodnutí, ale určitě na diskusi celé vlády. A myslím si, že bude to strategickým rozhodnutím pro celou českou vládu a v této chvíli ještě není jasný nějaký závěr této diskuse.
Václav MORAVEC, moderátor:
Oba ale uvažujete o tom, že by stát neměl v žádné formě dávat nějaké garance, ať už v minimálních výkupních cenách elektřiny z ČEZ, nebo za nějaké bankovní záruky?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
V této chvíli ne. Každý stát se v tom chová trochu jinak. A uvidíme, jak se situace vyvine.
Václav MORAVEC, moderátor:
Nezdravá závislost? Podle Nečasova kabinetu ano. Řeč je o závislosti české ekonomiky na vývozu. A navíc na vývozu, který míří především do zemí sdružených v Evropské unii v čele s Německem. Vývoz tvořený především auty, autodíly a montovanou elektronikou představuje podle údajů českého ministerstva průmyslu a obchodu bezmála 80 % výkonu celé české ekonomiky. Pro srovnání před 12 lety byl vývoz na úrovni 63 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo na začátku týdne novou exportní strategii České republiky do roku 2020. Její cíl je jednoduchý. Snížit závislost českého vývozu na trzích Evropské unie, zvýšit počet exportních odborů, nebo zapojit do vývozu víc malých a středních podniků. Aby byl export méně závislý na několika velkých firmách. Počet vývozců totiž v posledních letech klesá. Strategie také definuje 12 prioritních zemí pro český export. Jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Irák, Ukrajina, nebo Spojené státy americké. Jeden ze závazků vlády zní: Počet českých obchodních misí v zahraničí se zdvojnásobí zhruba na 70. Snazší také bude získat půjčku od České exportní banky.
Petr NEČAS, premiér; předseda strany /ODS/ /6. 2. 2012/:
Dnes v podstatě je situace taková, že 10 největších firem, 10 největších exportérů reprezentuje v České republice prakticky 50 % exportu.
Michal MEJSTŘÍK, ekonom; člen NERV /6. 2. 2012/:
Nečekejme, že stát bude ty firmy vodit za ručičku, ale minimálně právě tou výhybkou je nasměruje třeba tím směrem, který už někdo jiný objevil.
Václav MORAVEC, moderátor:
Velká většina českého zboží zatím míří na evropské trhy. Nejvíc přibližně jedna třetina, jde do Německa. Nečasův kabinet ale chce, aby čeští exportéři vyváželi i na ostatní kontinenty. Úspěšní by mohli být například v Asii, Jižní Americe a v Africe, ale i na Středním východě.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/ /6. 2. 2012/:
Jsou to země s největším potenciálem růstu, ať už s růstem HDP s vysokým podílem na tom zahraničním obchodu.
Jaroslav LUDVA, velvyslanec ČR v SAE /6. 2. 2012/:
Spojené arabské emiráty je pro české podnikatele zajímavá destinace. Češi jsou tady velmi známí pro své kvalitní sklo.
Václav MORAVEC, moderátor:
I v Africe je o české zboží zájem. A to nejen o tradiční výrobky, jako jsou auta, sklo nebo obráběcí stroje. České firmy přitom loni vyvezly zboží v rekordní výši, téměř 3 biliony korun. Největší zájem je v zahraničí o česká auta a další součástky, které s výrobou aut souvisejí. Novou exportní strategii však kritizují zástupci malých a středních podniků. Předseda jejich asociace Karel Havlíček například nesouhlasí s výběrem některých prioritních a zájmových zemí pro český export. Nakolik, a teď začneme u Milana Urbana, máte pochopení pro tu kritiku, že zaprvé jsou tam některé země, které tam ani být nemusejí a že nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, obrazně řečeno, honí mnoho zajíců po jednom globálním exportním lese? Tedy, že těch 70 zastoupení je příliš vysoké číslo?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
Já bych to určitě mohl nějak lacino kritizovat, zleva, zprava, zezdola, z vrchu, ale neudělám to, protože je to vážná věc. A jestli, když se díváme na prognózu vývoje ekonomiky v Evropské unii, kde v té rovnici přibývají další neznámé, mám na mysli embargo na íránskou naftu, ropu a takové další věci, tedy pravděpodobně ten vývoj bude nějaký plíživý a dlouhodobě to prostě bude nějaká plus nula, nebo minus nula v té ekonomice. Tak my musíme zcela zodpovědně přemýšlet o té diverzifikaci, tedy podívat se mimo Evropskou unii a využít toho, co tady v České republice umíme dobře, umíme dobré výrobky a dostat je tam, kde je nějaká tradice a nebo, kde se ty země rozvíjejí. Já v tom globálním bych velmi ocenil ten výběr těch prioritních zemí, ten BRIC, jak se říká, to znamená Brazílie, Indie, Rusko, Čína, já bych možná přidal Kazachstán. A tam bych věnoval opravdu velkou energii, protože vemte si, že to je více než 3 miliardy lidí a jsou to trhy, které prostě mají perspektivu a potenciál ...
Václav MORAVEC, moderátor:
V Kubově seznamu vám tedy chybí Kazachstán?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... růstu, tak, ale to říkám jakoby doprovodně, není to nic podle mého…Kazachstán má velmi jaksi nerostné bohatství vysoké, to je všeobecně známo. Takže by nebylo na škodu tam spolupracovat, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... k té vaší radě, nebo k té výhradě těch malých ...
Václav MORAVEC, moderátor:
... Karla Havlíčka, který říká: "Ministr spojuje," cituji: "instituce, které spolu nemají nic společného, což nebude mít efekt."
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... já bych řekl, že ty země se rozdělují na prioritní. A kdyby se vláda shodla na tom, že politická, hospodářská strategie půjde do těch zemí, o kterých jsem mluvil a které jsou v té strategii jmenovány, tak je to správně. Druhá věc je, že je tam spousta těch zájmových a těch podle mého názoru je tam opravdu možná moc, takže se to úsilí může drobit. Ale tak, jak jsme o tom diskutovali už s panem ministrem, já myslím, že to je předmětem prostě nějakého vývoje, vždyť ten materiál je tady a určitě to není statický materiál, bude mít prostě nějakou dynamiku toho vývoje. Takže toho bych se nebál.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže i to sloučení podporujete?
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... jak to udělá to ministerstvo, jak to udělá? To znamená, že převádí některá tabulková místa na ministerstvo, má dojít ke kvalitativní výměně těch lidí. Tak to je, to já myslím, že je zodpovědnost pana ministra, aby tyto kroky ve skutečnosti znamenaly posun dopředu. Já bych si představoval daleko radikálnější variantu v těchto časech, kdy my musíme jít mimo Evropskou unii. Já bych si představoval hlubší spolupráci ministerstva zahraničních věcí s ministerstvem průmyslu a obchodu. To znamená, že ti noví lidé si sednou na ta zastupitelská místa, na ty obchodní rady, budou kvalifikovanější ...
Václav MORAVEC, moderátor:
To je, ale právě to, promiňte, ale ...
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... budou mít autonomní rozpočet ...
Václav MORAVEC, moderátor:
... ale to je právě to, proč se vás na to ptám. Jestli z té Kubovy proexportní strategie nečouhá to, že dlouhodobě tady jsou mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zahraničí spory, které ...
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... to z toho čouhá, to z toho ...
Václav MORAVEC, moderátor:
... které ministr Kuba vyřešil tak, že si sloučil všechny ty své instituce a došlo k dalšímu prohloubení příkopu mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu a obchodu.
Milan URBAN, předseda sněmovního hospodářského výboru /ČSSD/:
... jestli dovolíte poslední větu. To z toho samozřejmě čouhá, ale je otázka, jestli toto je realistická varianta. Co je prosaditelné po těch 20 letech válek mezi ministerstvem zahraničních věcí, které vidí ty naše zahraniční zájmy úplně jinak, než ministerstvo průmyslu a obchodu a jakým způsobem se to dá posunout dopředu. Já myslím, že pan ministr se musí zavázat v nějakých číslech. Čísla bych si dovedl taky představit, že tam budou přesnější a budou jaksi závazně kontrolovatelná. Tak si musí poradit s tím, že když ta spolupráce nejde s tím ZAMINy tak úplně ani teď dobře, takž tenhle ten systém, který teď zavede, přinese to kýžené ovoce. Doufejme, že ano. Pro mě je důležité, znovu se vracím k tomu základu, ten BRIC, to znamená těch 5 prioritních zemí, na které se budeme soustředit.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ty tam jsou, pane ministře, v těch vašich cílech. Co ta možná námitka od Karla Havlíčka, tedy z Asociace malých a středních podniků, že slučujete instituce, které nemají nic společného a ještě navíc, že někteří kritici toho modelu říkají, starší úředníci hladoví na ministerstvu průmyslu a obchodu po vycestování, tak mají teď nové příležitosti, protože to je šito na vaše úředníky?
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/:
Začali jsme oponenturou, tak já se teď pokusím vysv
ministr průmyslu a obchodu
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města
zástupce hejtmana