Novinky Mediální výstupy

 

Zvýšení minimální mzdy je klasický socialistický nástroj, který bohužel nejvíce poškozuje ty, kterým má pomáhat. Minimální mzdu dnes pobírají zhruba dvě procenta pracujících. Do této skupiny lidí patří zejména ženy středního věku bez maturity, které zastávají práci například uklízeček, a mladí muži bez maturitního vzdělání pracující jako pomocní dělníci. Tedy ti, kteří jsou na trhu práce nejzranitelnější. Lidé s minimálním vzděláním a lidé handicapovaní. Pokud se podíváme, jak se vyvíjí podíl minimální mzdy ke mzdě průměrné, zjistíme, že minimální mzda dosahovala v prvním čtvrtletí roku 2013 asi 33 procent průměrné mzdy. Tento poměr je tedy mimochodem velmi podobný tomu, který byl zaznamenán uprostřed vlády Miloše Zemana, dnes vehementního zastánce navýšení minimální mzdy. Také je třeba říci, že tento podíl se liší v jednotlivých regionech. V krajích, kde jsou nižší platy a vysoká nezaměstnanost, je tento podíl vyšší, například v Karlovarském kraji až 39 procent. Každé zvýšení minimální mzdy přitom neznamená jen samotné navýšení mzdy, které se prezentuje zaměstnancům, ale zahrnuje také zvýšení odvodů, které musí zaměstnavatel za zaměstnance zaplatit. To povede ke zvýšení ceny práce, kdy se firmy budou muset rozhodnout, zda se jim za nových podmínek ještě vyplatí takového člověka zaměstnávat. Dochází k nárůstu nezaměstnanosti a tím opět k nárůstu výdajů, které musí stát vyplácet z daní všech občanů na sociálních dávkách. 

 

S ohledem na zmíněné regionální rozdíly v úrovni mezd a pracovního trhu postihne navýšení minimální mzdy nejvíce regiony, kde je míra nezaměstnanosti nejvyšší. Právě tam budou lidé přicházet o práci a končit na dávkách sociální podpory. 

 

ODS dlouhodobě tvrdí, že minimální mzda je neefektivním zásahem do trhu práce, který je v době recese a vysoké nezaměstnanosti kontraproduktivní, zatíží firmy dodatečnými náklady a postihuje zejména v chudších regionech nejvíce rizikovou skupinu zaměstnanců. Z tohoto pohledu je toto opatření také asociální. 

 

Na závěr poznámka. Pokud se ČSSD a levice stále odvolávají na skandinávské země, je třeba připomenout, že země jako Švédsko, Finsko či Dánsko institut minimální mzdy vůbec neznají.