Novinky Mediální výstupy

Informační povinnosti obce, včetně povinnosti zveřejňovat smlouvy na internetu, musí jednoznačně stanovit jeden zákon. Shodli se na tom starostové ODS zastoupení v Odborné komisi ODS pro územní samosprávu v souvislosti s projednávaným poslaneckým návrhem zákona o centrálním registru smluv, který prosazuje TOP 09 a STAN. Kromě tohoto návrhu totiž povinné zveřejňování smluv upravuje také předložený zákon o obcích a ministerstvo financí má do poloviny roku předložit vládě komplexní úpravy zveřejňování informací o nakládání s majetkem státu. 

„Bereme vážně výhrady starostů k poslaneckému návrhu zákona o centrálním registru smluv. Považujeme za nezbytné, aby návrhy zákonů zakotvující informační povinnosti obcí byly projednány koordinovaně a předkladatelé sloučili své záměry do jedné normy, která stanoví pro obce jednoznačná práva a povinnosti. Považujeme za vhodné nepokračovat v projednávání návrhu zákona o registru smluv do doby, než ministerstvo vnitra předloží analýzu administrativních a finančních nákladů pro obce a přehled, jak je naplňován zákon o svobodném přístupu k informacím, podle kterého již dnes obce musí na vyžádání veškeré smlouvy zveřejnit. K zákonu by se měl podle našeho názoru vyjádřit i Úřad pro ochranu osobních údajů,“ shrnuje závěry komise její předseda a bývalý dlouholetý starosta Prachatic Jan Bauer. Upozorňuje přitom, že do registru by neputovaly výhradně smlouvy z obecních zakázek, ale tisíce dalších různorodých smluv, jako třeba smlouvy, které uzavírají školy na pronájem tělocvičen nebo školky na divadelní představení.

 

Za problematický považuje komise návrh, aby se zveřejněním smlouvy byla spojena její účinnost. „Nikdo neumí předvídat, jaké důsledky by v praxi mělo zpětné rušení účinnosti smluv, které by úředník třeba nedopatřením do registru neodeslal. Pokud by již docházelo k plnění ze smlouvy, existuje riziko, že by obce čelily žalobám o náhradu škody nebo na bezdůvodné obohacení,“ upozorňuje na problematický bod Jan Bauer. Pokud by měla být v budoucnu tato informační povinnost zakotvena, přiklánějí se starostové ODS k názoru Svazu měst a obcí, který by tuto povinnost omezil na smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Tedy částku, s níž pracuje i zákon o obcích při stanovení rozhodovacích pravomocí zastupitelstev.

 

„Uvítáme proto diskuzi se starosty ostatních demokratických parlamentních stran a dalšími komunálními politiky nad konkrétní podobou informačních povinností měst a obcí. Stojíme zároveň o debatu, jak obcím naopak nadbytečnou administrativu ubrat,“ říká Jan Bauer.

 

 

Starostové ODS vítají chystané změny v zákoně o zadávání veřejných zakázek, které reagují na praktické problémy, s nimiž se obce v důsledku loni přijatého zákona potýkají. „Podporujeme zejména změnu postupu při výběrovém řízení, do něhož se přihlásí pouze jeden zájemce. Pokud zadavatel již jednou zadávací řízení zrušil kvůli účasti jediného zájemce, v novém zadávacím řízení by již měl mít možnost o vítězi rozhodnout. Zamezí se tak velkému počtu neúčelně rušených výběrových řízení, která mnoha obcím neumožnila včas zadat potřebné zakázky,“ říká k tomu starostka Hlinska za ODS Magda Křivanová. Za nezbytné považuje také stanovení pevných lhůt pro rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

 

„Kromě toho podporujeme zachování současného limitu 3 miliony korun pro veřejné zakázky malého rozsahu u stavebních prací. Další snížení tohoto limitu by zabrzdilo nebo zcela znemožnilo provedení drobných stavebních prací, jako jsou například letní prázdninové opravy ve školách a školkách nebo opravy chodníků,“ uvádí příklady z praxe Magda Křivanová.

 

 

Starostové ODS vyslovili podporu iniciativě poslankyně Ivany Řápkové a ministra Tomáše Chalupy umožnit obcím regulovat provoz sběren odpadu na svém území. Kromě toho se vyslovili pro možnost, aby obce mohly regulovat také provoz nonstop zastaváren.

 

„Ve sběrnách končí kradené šrouby od kolejí, dopravní značky i dvířka od veřejného osvětlení, což výrazně zasahuje do obecní kasy, ale především v mnoha případech ohrožuje bezpečnost a zdraví obyvatel města. Mám osobní zkušenost s nehodou, kdy v Kladně záchranáři vyprošťovali ženu z kanálu nechráněného poklopem. Kriminalita je spojená i s provozem nonstop zastaváren, v nichž končí věci třeba z vykradených sklepů,“ říká primátor Kladna Dan Jiránek, „považuji proto za správné, aby obec měla možnost v souladu se zákonem regulovat podle svých potřeb místo nebo provozní dobu takových provozoven.“

 

 

Starostové ODS podpořili senátní návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který má ve specifických případech zrušit nebo snížit odvody za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. „Jsme přesvědčeni, že tato novela, iniciovaná starosty ODS, odblokuje rozvoj obcí, zlevní výstavbu infrastruktury a pomůže oživit stavebnictví zejména v regionech,“ říká k novele starosta Tovačova Leon Bouchal a přidává konkrétní příklad. „Konkrétně v Tovačově jsme vzhledem k vysoké ceně půdy museli měnit trasu nové cyklostezky. Za vynětí několika metrů půdy ze zemědělského půdního fondu bychom totiž nesmyslně zaplatili víc než za samotnou stavbu cyklostezky,“ doplňuje Leon Bouchal.

 

 

Podle názoru starostů ODS by se měla do právního řádu vrátit možnost veřejné služby. „Velmi se přimlouváme za znovuzavedení veřejné služby spojené s bonifikací, protože jsme přesvědčeni, že zvyšuje motivaci dlouhodobě nezaměstnaných zapojit se do pracovního procesu a pomáhá omezit práci načerno. Ve Vsetíně se nám veřejná služba v minulých letech osvědčila. Určitě je lepší, když dlouhodobě nezaměstnaní lidé místo posedávání po lavičkách pracují ve prospěch města a jeho obyvatel a mají možnost zlepšit si i svou vlastní životní situaci,“ říká starostka Vsetína Iveta Táborská. 

 

 

Odborná komise se připojila k usnesení grémia ODS, které odmítlo návrh na zavedení přímé volby starostů. „Při přímé volbě se do čela obcí mohou dostat lidé bez jakékoliv vazby na politická uskupení v zastupitelstvu. Názorové neshody mezi přímo voleným starostou a zastupitelstvem přitom mohou činnost obcí a měst zcela paralyzovat. Za nepřijatelné považujeme stanovení jiného způsobu volby pro různě velké obce,“ shrnuje důvody odmítavého stanoviska Jan Bauer.