Novinky Mediální výstupy

(www.vlada.cz) Premiér Petr Fiala vystoupil v úterý 15. dubna 2025 na 3. ročníku konference Česko na křižovatce, která letos nesla podtitul Evropa na křižovatce.

Vážení páni prezidenti, vážení vzácní hosté, dámy a pánové. Děkuji za pozvání na třetí ročník konference Česko na křižovatce, kde se znovu setkávají zástupci organizací a firem, které se zásadním způsobem podílejí na vytváření hodnot v naší zemi.

Byl tu připomenut loňský ročník. Já už jsem byl na prvním ročníku této konference před dvěma lety a tam jsem vám představil také svou vizi Restart Česka – svou představu o tom, jak bychom z nejisté a unavené země mohli opět udělat zemi sebevědomou a dynamickou. Navrhl jsem tady, jak můžeme společně překonat následky vládnutí bez vizí a posunout se od „montoven k čipům“.

Byl to začátek dlouhé cesty a už tehdy jsem jasně řekl, že restart potrvá minimálně deset let. Na tom se nic nemění.

Letos na podzim mě a mou vládu čeká skládání účtů, ale vám mohu část z nich ukázat už dnes. Nikoli tedy kompletní výčet, ale pět klíčových příkladů, které dobře ukazují, že změny skutečně probíhají a že jsme se vydali správným směrem.

Za prvé: Před těmi dvěma lety jsem vám slíbil sebevědomější, bezpečnější zemi, která se zvládne ubránit.

A výsledek? Česká republika dnes plní svoji roli v NATO. Od loňského roku dáváme do obrany dvě procenta HDP ročně. Přijali jsme samostatný zákon, který tento rámec garantuje, a rozhodli jsme, že do roku 2030 chceme postupně dosáhnout až tří procent HDP a tím směrem se určitě vydá celá Aliance. To znamená prakticky, že na obranu příští rok půjde 2,2 procenta HDP, neboli minimálně 187 miliard korun. Další rok potom 215 miliard korun a v roce 2028 238 miliard korun.

Díky tomu, protože bez peněz to nejde, probíhá také bezprecedentní modernizace naší armády. Nakupujeme bojová vozidla pěchoty, radary MADR, letouny F-35, posilujeme výcvik, posilujeme kybernetickou obranu. Významná část investic směřuje do českého obranného průmyslu, který se mimořádně dobře rozvíjí, a vrátí se nám v podobě technologického náskoku a pracovních míst s vysokými mzdami, protože náš obranný průmysl produkuje výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

Nakupujeme samozřejmě i od českých výrobců – letadla L-39 nebo vozidla Tatra, ale naše firmy jsou výraznými subdodavateli pro významné zakázky a akvizice, které armáda pořizuje

Reagujeme také na poptávku v Evropě například Programem podpory obranného průmyslu u státní pojišťovny EGAP v objemu pěti miliard korun. To je důležitá věc, protože to firmám v obranném průmyslu umožní čerpat investiční úvěry na rozšíření výroby. A plánujeme také, a ten úkol je před námi, i větší podporu obranného výzkumu. Moje představa skutečně je, že část peněz bude využita na výzkum a inovace. Inovace v obranném průmyslu probíhají, řada firem je mimořádně úspěšná a musíme tomu dát ze strany státu větší systém.

Cíl všech těchto opatření je jasný – z rostoucích investic do obrany, celoevropsky rostoucích investic do obrany poslat do Česka co nejvíc a navázat na naši zbrojařskou tradici, podpořit náš obranný průmysl a vytvořit tisíce výborně placených pracovních míst. A to není žádná utopie, žádná vize na příštích patnáct let, to jsou věci, které se dají udělat jednoduše už teď.

Za druhé: Slíbil jsem vám změny ve školství a ve výzkumu, které nám zajistí vzdělanější společnost a připravenou pracovní sílu.

Za poslední dva roky jsme spustili největší změny ve výuce a v hodnocení výuky za posledních dvacet let. Reformujeme rámcové vzdělávací programy. Ta změna je připravená, byť to jde pomaleji, než bych si přál, a jednotlivé školy se mohou rozhodnout, zda nový program uplatní už letos na podzim. Od 1. září 2027 už se nikdo nemůže rozhodovat, tam už budou ty nové programy plošně zavedeny.

Zavádíme také nové typy škol, po kterých podnikatelé volali – nové typy lyceí a také polytechniky, které kombinují všeobecné a technické vzdělání přesně podle potřeb zaměstnavatelů. Když jsme spustili pokusné ověřování v oboru vzdělání Všeobecné lyceum, tak se ho v nadcházejícím školním roce účastní třicet středních škol z celé České republiky, což ukazuje velký zájem o tento typ vzdělávání.

Bez peněz to zase nejde. Výdaje na vzdělávání vzrostly o pětinu, vysoké školy dostávají o třetinu víc než při nástupu naší vlády v roce 2021. Dnes dostávají vysoké školy skoro 35 miliard korun, před třemi lety to bylo asi 28,5 miliardy. Na výzkum a vývoj jde z národních zdrojů o třináct procent víc, dnes je to přes 43 miliard korun namísto 38 miliard v roce 2021. Tady bych si přál, abychom dokázali najít více prostředků a pak je dokázali pochopitelně i využít.

Neustále se snažíme zjednodušovat transfer znalostí mezi výzkumem, vědou a firmami. Nedávno prošel prvním čtením zákon, který nahradí 22 let starou legislativu o podpoře výzkumu. Je tam řada změn a usnadní například zakládání spin-off firem.

To, o čem tady mluvím, to znamená lepší propojení vysokých škol s byznysem, je jedna z nejdůležitějších podmínek celé té myšlenky restartu. A je tu řada skvělých příkladů. Včera jsem byl v Brně na stavbě MUNI HUBu, což je stavba, která umožní rozvoj farmaceutického průmyslu, výzkumu, vývoje, kde se studenti budou učit ve spolupráci s firmami a kde bude probíhat nejen výzkum a vzdělávání, ale kde se budou i přímo vyrábět léky.

Skvěle to dělají třeba na VUT. Minulý týden jsme tam spouštěli České polovodičové centrum, na kterém se podílejí vláda, vysoké školy a soukromé firmy, a to je právě ten příklad spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem ve strategicky důležité oblasti.

Třetí bod: Slíbil jsem vám, že český stát začne opět strategicky investovat do své budoucnosti. A to se děje, na to jsem hrdý.

Investice dosáhly rekordní výše 250 miliard korun, v poměru k HDP jsme byli v minulých letech druzí v Evropské unii s poměrem 27,3 procenta. To není špatný výsledek. Hodně peněz jde do dopravní infrastruktury. Investujeme rekordních 150 miliard korun ročně. Za celé volební období to bude přes půl bilionu korun a to už se pozná. Výsledkem je největší modernizace dopravní infrastruktury v historii.

Konkrétní čísla: Během volebního období otevřeme přes 200 km nových dálnic, nyní se staví 275 km dálnic a silnic, dalších 100 km je v pokročilé fázi výběrového řízení. Má to konkrétní výsledky. Dálnice do Karlových Varů už není jen na mapě, staví se v celé délce. Páteřní dálnice D35 je největším souvislým staveništěm ve střední Evropě.

V energetice jsme se zbavili závislosti na Rusku. Před více než měsícem přestala proudit ruská ropa ropovodem Družba a spotřebitele to nijak neohrozí. Ceny paliv naopak dál klesají díky zkapacitnění ropovodu TAL, což je projekt, který jsme prosadili mezi všemi akcionáři, což nebylo vůbec jednoduché, a už jsme to také stihli zrealizovat. Je to výsledek systematické práce vlády a státem vlastněné společnosti MERO a já jsem rád, že tu mohu říct, že jsme se definitivně zbavili závislosti na ruských surovinách, na ruských energetických zdrojích ve všech oblastech

Společně s firmou Rolls-Royce budeme vyvíjet a vyrábět modulární reaktory. Další velice důležitý směr, kterým musíme jít. Jaderná energetika. Právě teď dokončujeme tendr na dva nové bloky v Dukovanech, které nám pokryjí desetinu spotřeby elektřiny. A na této stavbě se budou ve velkém podílet české firmy. Už při podpisu smlouvy bude garantováno 30 procent zakázek, v průběhu stavby zhruba 60 procent, přesně tak, jak jsme slíbili.

Čtvrtý bod: Slíbil jsem vám změny v myšlení, vyšší konkurenceschopnost a flexibilitu.

Nový kurs české ekonomiky nastavilo loňské přijetí Hospodářské strategie České republiky včetně specifických strategií pro polovodiče a pro umělou inteligenci. Flexibilní novela zákoníku práce uvolňuje náš pracovní trh, otevírá cestu k výkonnější ekonomice a vyšším mzdám. Jsem rád, že minulý týden konečně prošla i Senátem.

Úpravy pracovního práva, a to vám nemusím říkat, mají velký smysl. Jen samotná podpora zkrácených pracovních úvazků, kterou jsme před pár lety přijali, vytvořila 20 000 nových pracovních míst, které jsou využívány především matkami s malými dětmi nebo seniory.

Český pracovní trh je otevřený kvalifikovaným pracovníkům ze třetích zemí a musí být otevřený. Je to i váš požadavek a nedostatek pracovních sil je jednou ze strukturálních nevýhod, na kterou poukazují zahraniční investoři. Díky navýšeným kvótám, které požadují české firmy, od roku 2024 přijímáme až 20 tisíc ročně, ještě před dvěma roky to přitom bylo jen 13,5 tisíce.

Mluvil jsem o investorech. Díky novému zákonu o investičních pobídkách si vybíráme investory, kteří nabízejí nadprůměrně ohodnocená místa ve strategických oborech. Vytváří se tím prostor pro skutečně kvalitní investice.

Byrokracie, deregulace. Schválili jsme přes 70 antibyrokratických opatření v rámci tří antibyrokratických balíčků. Od ledna 2026 zavádíme jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, to by mělo nahradit 25 stávajících formulářů. Skutečným průlomem, a nebylo to vůbec jednoduché, je schválení důchodové reformy, která nás zachránila, a tady nepřeháním, před kolapsem důchodového systému.

Pátý bod, poslední z těch, které chci zmínit: Já jsem vám před těmi dvěma lety slíbil, že stát začne u sebe. A to platí.

I když je to proces v některých oblastech náročnější, než jsme čekali, tak digitalizace veřejné správy na jednoznačně posunula vpřed a jednoznačně také překonává předchozí vlády. Rozšířili jsme Portál občana, zavedli jsme doklady v mobilu, zjednodušili správní agendy, studijní záležitosti i grantová řízení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí digitalizovalo téměř všechny žádosti o důchody a dávky, vozidlo při nákupu převedete online, Ministerstvo zdravotnictví představilo EZ kartu, kde najdete svá očkování. To si já málo pamatuji, tak to vítám. Kompletně digitalizovaný je katastr nemovitostí, kde všechno vyřídíte online, to je velký posun. A tak bych mohl v digitalizačních věcech pokračovat.

Nekončí to, musíme jít dál, ne všechno se povedlo, digitalizace stavebního řízení je toho jasným příkladem.

Zároveň jsme zefektivnili státní aparát. Slučujeme méně důležité ústavy a pobočky úřadů, zaniklo téměř 2 600 úřednických míst. A navíc uzdravujeme veřejné finance: Deficit klesl z pěti procent v roce 2021 na 2,2 procenta HDP v roce 2024, tedy na méně než polovinu během pouhých tří let.

A znovu k tomu připomínám kontext – nárůst výdajů na obranu, rekordní investice do infrastruktury. To všechno se podařilo i přes nutnou konsolidaci rozpočtu. Máme tedy výsledky, ale ne, že si to my říkáme – jsou to výsledky, které jsou potvrzené řadou příznivých čísel a jedním z nich je i to, že stabilně roste důvěra podnikatelů v ekonomiku.

Proto jsme také, díky nízké inflaci a díky rostoucímu podílu národního důchodu na HDP, hodnoceni jako devátá nejzdravější ekonomika v Evropské unii. Proto také očekáváme růst HDP asi kolem dvou procent, což je víc než v okolních zemích a nad průměrem celé EU a což je jasný důkaz toho, že jdeme správným směrem.

Dámy a pánové, to bylo jen pět příkladů klíčových naplněných slibů a záměrů, které jsme uskutečnili na národní úrovni. Česká republika, a to tady bylo mnohokrát řečeno a já jsem rád, že si to všichni uvědomujeme, není izolovaným ostrovem a napravovat tady nějaké vnitřní resty, které máme na národní úrovni, samo o sobě nestačí. Náš úspěch závisí na tom, jak dokážeme změnit Evropskou unii, a náš úspěch také závisí na tom, jak se vypořádáme s mezinárodními výzvami.

Současná krize je pro Evropu velká výzva a je to taky šance, jak řešit problémy, které jsme dlouho odkládali. Těžkopádnost, nadbytek regulací, to nás všechno brzdilo a brzdí v růstu. Dnes ale tyto faktory už ohrožují nejen růst, ale ohrožují i naši bezpečnost. Evropané to však naštěstí začali chápat a jsou motivovanější než dřív s tím něco udělat.

Česká republika je v těchto debatách aktivní. Představujeme vlastní návrhy a podporujeme smysluplné iniciativy států, vytváříme skupiny podobně smýšlejících států a prosazujeme jednodušší a předvídatelnější podnikatelské prostředí.

Pár příkladů: Diskutovaný emisní cíl Evropské unie pro rok 2040, to je snížení emisí o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990, považujeme za nerealistický. Říkám to opakovaně, říkám to na evropské úrovni, říkám to na Evropské radě. Kdybychom něco takového přijali, znamenalo by to nepřiměřenou zátěž pro náš průmysl. Díky tlaku, který jsme vyvíjeli spolu s dalšími zeměmi, Komise návrh zatím odložila, nemá pro něj podporu.

Věřím, že i v dalších klimatických otázkách se dokážeme dohodnout na udržitelnějších kompromisech, jako se nám to třeba podařilo u normy EURO7 nebo u pokut za nedodržení emisních cílů pro automobilky, kterým jsme pro letošní rok dokázali zabránit a kde jsme se shodli alespoň na tříletém referenčním období. To znamená, že firmy budou mít víc prostoru než dnes, aby se vyhnuly sankcím, a zbyde jim víc na potřebné modernizační investice.

Pozitivní zprávou je, že nová Komise zařadila snižování byrokracie mezi své priority a že se to také začíná odrážet v konkrétních krocích. Komise představila první balíčky návrhů, které se týkají pravidel ESG a programu InvestEU. V květnu má následovat balíček ke společné zemědělské politice, v červnu potom k obrannému průmyslu.

Česká republika tato jednání podporuje. Formulujeme tady své priority s ohledem na potřeby domácích firem, a jsme proto rádi za všechny vaše konkrétní podněty ke změnám, které předkládáte a průběžně předáváte. Myslím, že tady se ten permanentní dialog mezi zástupci podnikatelů a vládou určitě vyplácí.

Úplně v závěru bych se chtěl věnovat krátce tématu, které dnes vyvolává největší nervozitu, oprávněně, a to jsou americká cla. Chtěl bych zdůraznit, že na ně musíme reagovat pragmaticky a musíme na ně reagovat promyšleně, i když samotná cla za promyšlená nepovažuji.

Emoce jsou rozjitřené. Můžeme pochybovat, nakolik jsou kroky prezidenta Trumpa racionálně promyšlené, ale to není podstatné. Podstatné je, že nekontrolovaná obchodní válka by poškodila úplně všechny, a je potřeba dělat všechno pro to, abychom se jí vyhnuli.

Je dobré, že Amerika přistoupila k odkladu zvýšené sazby o devadesát dní, takže nadále platí desetiprocentní cla. Těch devadesát dní nějakým způsobem rozšiřuje prostor pro jednání. Ale je potřeba říci, že pro jednání jsou potřebné obě strany a na té americké dosud silná vůle k jednání nebyla, i když Evropská unie tady navrhuje nulová cla na průmyslové výrobky.

Je potřeba také říci, že cla spadají pod Evropskou komisi. Je to její jedinečná pravomoc a myšlenka, že si to nějaký evropský stát vyjedná sám o sobě, je lež, iluze, nesmysl. Musí to vyjednat Evropa jako celek. A právě tady je to další oblast, kde nám členství v Evropské unii přináší jasné výhody. Evropa sice není – a je to naše chyba – geopolitická mocnost v tradičním smyslu, ale je to pořád nesporná ekonomická velmoc a jako taková má určitou vyjednávací sílu.

Tuto sílu ale musíme umět využít. To znamená, že uspějeme, pokud zvládneme udržet společnou pozici, pokud si zvykneme reagovat velmi rychle, což Evropa moc neumí. Musíme reagovat velmi rychle, protože situace se dnes proměňuje bez nadsázky z hodiny na hodinu.

Vedle trpělivého dialogu s USA musíme urychlit i další kroky: ratifikaci obchodních dohod, jako je dohoda s jihoamerickým Mercosurem, nebo přijetí ochranných opatření proti levnému zboží především z Číny, které může začít zaplavovat evropský trh poté, co ztratí přístup na trh americký.

Na národní úrovni jednáme s podnikatelskými svazy. Byla tu zmíněna pracovní skupina pod vedením MPO a společně budeme hledat cesty, jak české firmy chránit a jak jim zajistit co nejlepší podmínky v novém obchodním prostředí.

Dámy a pánové, před dvěma lety jsem tu mluvil o své víře v Českou republiku – v náš lidský, ekonomický i technologický potenciál. Přesvědčoval jsem vás, že se můžeme stát skutečnou křižovatkou Evropy. Ne být na křižovatce, ale stát se křižovatkou. Ne v nějakém poetickém, ale ve velmi praktickém smyslu. Prostě místem, kde se propojuje zkušenost s kapitálem, inovacemi a užitečnými nápady.

Moje vláda začala dělat, co bylo třeba, a máme solidní výsledky. Některé jsem vám tady představil. Ano, vím a jsem si toho sám vědom, že v řadě oblastí najdete rezervy, kde jsme mohli být důslednější, kde jsme mohli být rychlejší nebo lepší. Nicméně změny, kterými jsme v posledních letech prošli, by byly náročné i v klidné době, natož dnes. Ale jsou nutné. A jak už se ukazuje teď, učinily naši ekonomiku zdravější a učinily ji lépe přizpůsobenou tomu, aby čelila současným výzvám.

A proto se na závěr vracím zpátky k pozitivnímu myšlení, dostatečné energii a zdravému sebevědomí, jehož nedostatek nám jako zemi často bránil ve větším rozletu. A stále si myslím, že i tuto mentální bariéru se nám společně postupně daří překonávat a že Česká republika bude i nadále jednou z nejlepších zemí k životu a k podnikání na světě.

Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS