Dekarbonizace se v Evropě teď dělá špatně, říká europoslanec Ondřej Krutílek
(Deník) Občanskodemokratický europoslanec Ondřej Krutílek je považován za jednoho z největších znalců evropské legislativy mezi českými politiky. V rozhovoru pro Deník mluvil nejen o ní. „Musíme změnit dekarbonizaci,“ říká Krutílek k reakci na začátek mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
.Je teprve několik dní po druhém nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Jsou ty první dny dobrá, nebo špatná zpráva pro Evropu?
Jestli je to dobrá, nebo špatná zpráva, to není vůbec třeba hodnotit. Donald Trump je prezidentem USA a my jako Evropa na to musíme odpovídajícím způsobem reagovat. Pro mě je nástup Donalda Trumpa takovým budíčkem pro Evropu jako celek a pro Evropskou unii a její instituce zvlášť.
A v čem především?
My jsme si tu celou řadu let snili různé sny, které ne vždy byly naplněny, a sami jsme se svou politikou často stříleli do vlastní nohy. V tuto chvíli vidíme, že se celý svět posouvá multipolárním směrem. Že Amerika za poslední roky docela dost ztratila a musí obnovit svoji pozici ve světě. My bychom měli být stále součástí transatlantického světa tak, abychom zajistili nejen naši ekonomickou prosperitu, ale i naši bezpečnost.
Tomu rozumím, ale jak toto partnerství i za Trumpa udržet?
Proto, abychom toho dosáhli, potřebujeme být respektovaným partnerem tak, aby s námi Američané chtěli spolupracovat.
Takže udělejme Evropu znovu velkou?
Záleží na tom, co se tím myslí. Protože jsou dvě cesty. První cesta je ta, že dokončíme vnitřní trh, o kterém se mluví už od roku 1992 a stále tu není, tím, že posílíme naši konkurenceschopnost, tím, že proklestíme tu houštinu byrokratických opatření, která jsme si tu naschvalovali v posledních pěti letech. Pokud se půjde tímto směrem, je to naprosto v pořádku.
Kterým směrem by se podle vás naopak jít nemělo?
To je takový ten hlas, který chce posílit Evropu a mluví o odpoutání od Spojených států, pod heslem, že na USA se nemůžeme spolehnout, tak si pojďme dělat vše po svém. Zajistěme si strategickou autonomii a tak dále. To podle mě není správná cesta, protože na to v Evropě nejsou podmínky.
Já osobně bych to viděl jako kombinaci obojího, ale pojďme dál. Donald Trump oznámil odstoupení od pařížské klimatické dohody. Je to konec Green Dealu a co by měla dělat EU?
I tady jsou možné dvě reakce v podobném duchu, jak jsem o tom mluvil. Za mě bychom měli zelenou politiku neboli Green Deal zrealističtit. Není cesta všechno okamžitě zrušit, jsou některé věci, které smysl dávají.
Řeknete mi příklad věci, která podle vás dává na Green Dealu smysl?
Zelená dohoda je postavena na čtyřech pilířích. Dekarbonizaci, ochraně biodiverzity, tedy biologické rozmanitosti, třetím je snížení ekologické zátěže zemědělství a čtvrtým cirkulární ekonomika, tedy šetření zdroji. Ten druhý, třetí, čtvrtý bod dávají smysl. Byť se můžeme bavit o tom, zda to praktické provedení je v pořádku. To, co nás Evropu dlouhodobě sráží, je dekarbonizace, tedy snižování emisí CO2 napříč jednotlivými sektory. To se za těch posledních pět let nepovedlo a měli bychom to radikálně přehodnotit.
A co je třeba na snaze omezit skleníkové plyny změnit?
Emisní povolenky, konec spalovacích motorů v roce 2035, povinné snižování energetické náročnosti budov v podstatě za každou cenu a tak dále.
Takže to by měla být evropská reakce na Trumpa?
Ano, pokud něco radikálně změnit, tak osekat tuto dekarbonizační agendu.
(Autor: Luboš Palata)
poslanec EP