Šéf paralympijského výboru Zbyněk Sýkora: Máme-li vozit medaile, potřebujeme vlastní profesionální sportovní centrum. V zahraničí je to běžná věc
(Radiožurnál) Jak jsou na tom hendikepovaní se sportem? K čemu má sloužit nové specializované centrum pro lidi s hendikepem? A daří se prosazovat parasporty na stejnou úroveň, jako mají běžné sporty? Vladimír Kroc se zeptal předsedy Českého paralympijského výboru senátora Zbyňka Sýkory z ODS.
Dnes jste spolu s premiérem a ministrem práce a sociálních věcí představili ve Strakově akademii připravované specializované sportovní centrum, které umožní systematickou profesionalizaci vrcholových sportovkyň a sportovců s hendikepem. Kdy a jak nápad vznikl?
V čele paralympijského hnutí v České republice jsem čtyři roky. Hned poté, co se nám uvolnili ruce po olympiádě v Pekingu, jsme si řekli, že potřebujeme noty, podle kterých pojedeme, a začali jsme pracovat na strategii paralympijského hnutí u nás na následujících 10 let. To se nám, myslím, povedlo. Členská schůze nám strategii schválila v roce 2022. Jedním z jejích hlavních pilířů přitom je, že je potřeba založit vlastní resortní sportovní centrum pro sportující s hendikepem.
A proč je to potřeba?
Pakliže chceme, a je to politické rozhodnutí, vozit na sportovním poli hendikepovaných medaile z vrcholových akcí, jako je třeba paralympiáda, potřebujeme skočit do profesionálního režimu. Resortní centrum nám to umožní.
Kolik máme u nás profesionálních sportovců a sportovkyň s hendikepem?
Pojďme si definovat, co je to profesionální sportovec či sportovkyně obecně. Za mě je jimi osoba, která dostává peníze za to, že chodí do práce na tréninky, na rehabilitace, na fyzio, mentální přípravu atd. a reprezentuje Českou republiku na vrcholových akcích. Je to člověk, který se věnuje sportu v pracovní době, a ne po pracovní době.
Toto jsme ale u nás měli jen velmi omezeně. Vím jen o jednotkách případů. Snaží se o to třeba český parahokej. Kluci to dělají opravdu dobře, ale zdaleka se nepřibližují modelu, který popisujeme my. Sportovní resortní centrum, které se s velkou jistotou rozjede v první polovině tohoto roku, nám to umožní.
Je ale žádoucí, aby hendikepovaných profesionálních sportujících přibývalo? Nebylo by vhodnější umožnit co nejširšímu okruhu osob s hendikepem, aby mohli sportovat?
Já budu rád, když téma parasportu pokvete obecně. Samozřejmě stavíme pyramidu odspodu a teprve na špičce je resortní centrum s medailemi. Ty, kteří nám vozí medaile, chceme užívat motivačně, ale je to jen třešnička na dortu. Tématu je třeba se věnovat obecně.
V České republice existují v současnosti tři resortní centra – Dukla pod ministerstvem obrany, Olymp pod ministerstvem vnitra a Viktoria pod ministerstvem školství. V těchto centrech máme umístěné naše sportovkyně a sportovce. Podpora je to obrovská, není ale v takové výši, aby jim dovolila dát výpověď ve svých současných zaměstnáních a přestat sportovat po práci, ale právě v pracovní době. A to by se sportovním centrem změnilo.
Druhá věc je systematizace. Centrum bude spadat pod ministerstvo práce a sociálních věcí a úloha Českého paralympijského výboru bude zajišťovat sportovně odbornou stránku, aby mělo ministerstvo jistotu, že jde správným směrem. Sebestředně ale říkám, že jdeme po profesionalizaci proto, že chceme co nejlépe reprezentovat Českou republiku na vrcholových akcích a vozit medaile.
V čem tedy spočívá proklamovaná systematická profesionalizace vrcholových sportovkyň a sportovců s hendikepem?
Spočívá v tom, že teď existuje přípravný tým na půdě ministerstva práce a sociálních věcí, který má za úkol v prvním kvartálu dát dohromady konkrétní podobu resortního centra. Resortní centrum pod MPSV bude organizační složka státu. Ta vyrobí pravidla, noty, řády, dokumenty tak, aby mohli zaměstnat naše sportující. Vybraní pak budou pravděpodobně osloveni s nabídkou jít sportovat do práce.
Souvisí aktivita s vaším předsevzetím, s nímž jste kandidoval na šéfa paralympijského výboru, a to zrovnoprávnit parasport?
Stoprocentně. Olympionici nebo klasičtí sportovci to takto mají. A teď to takto budeme mít i my...
senátor PČR