Novinky Mediální výstupy

(Deník) V letošní první premiérské debatě Deníku se Petr Fiala vyjádřil k volebním kampaním, stíhání Tomia Okamury i politice Donalda Trumpa a roli Elona Muska. Ve svém novoročním videu šéf ODS a vlády řekl, že nás čeká rok rozhodnutí. Západ nebo východ, chaos nebo řád, obchodníci se strachem nebo odpovědní politici. Opravdu to tak je?

„Nepochybně to tak je. Nebudou to standardní volby, v nichž se rozhoduje, zda bude vládnout levice, nebo pravice, budou o něco nižší, nebo vyšší daně, ale skutečně o charakteru státu, kvalitě naší demokracie, zda se budeme posouvat někam k Východu či budeme pevnou součástí Západu. Myslím, že je potřeba lidem říkat, že to budou zásadní volby a půjde o podstatné rozhodnutí. Vím, že se o každých volbách říká, že jsou důležité, ale stačí se podívat, co se děje v zemích kolem nás, jak posilují radikální strany a proměňují se společnosti. Nechtěl bych, aby Česká republika šla stejnou cestou,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Trumpovy hrozby musejí Evropané odmítnout
Čím si jako profesor politologie vysvětluje, že ve světě vítězí ti první, v Rakousku prezident pověřil sestavením vlády Herberta Kickla, pravicového nacionálního populistu. V USA se ujme žezla nevyzpytatelný Trump, odsouzený a souzený muž, který si s pravdou nedělá starosti. A radit mu bude Elon Musk, který fandí německé AfD a tvrdí, že Volodymyr Zelenskyj je šampion všech dob v okrádání USA. „Příčin, které jsou různorodé, je celá řada. Oddělil bych to, co se děje ve Spojených státech, od toho, co probíhá v Evropě. Charakter demokracie v USA je trošku jiný. O americkou demokracii mám mnohem menší obavy než o kvalitu demokracie v některých evropských zemích. Trumpova politika je vyjádřením určité krajní pozice a bude to mít dopad na americkou zahraniční politiku,“ řekl Petr Fiala.

Moderátorka položila otázku, zda to není víc než krajní pozice, když budoucí americký prezident řekne, že chce anektovat Grónsko, Panamu a Kanadu připojit ke Spojeným státům? Už nyní naznačuje, že klidně použije vyděračské metody a tvrdí, že pokud se Gróňané v referendu rozhodnou být 51. státem USA, stane se to. Jaký je rozdíl mezi Grónskem a Krymem, mezi Trumpem a Putinem?

„To mám právě na mysli, když říkám, že to bude mít důsledky na zahraniční politiku a mezinárodní prostředí. Některé mohou být pozitivní, protože silnější pozice USA může vést k zatlačení některých agresivních režimů, jako je Írán nebo Rusko, či vyjasnění vztahů s Čínou. Na druhé straně to má i tyto konsekvence, které jako Evropané musíme odmítnout. Hrozit spojeneckým zemím použitím síly je něco, co nikdo snad nemůže myslet vážně. Ovšem pokud jde o kvalitu americké demokracie a způsob, jakým se vzájemně kontrolují její instituce, velké obavy mít nemusíme. A koneckonců je věcí Američanů, aby si s tím poradili,“ reagoval premiér Petr Fiala.

„Náš problém a naše záležitost je, jakým způsobem se bude vyvíjet Evropa, jak bude reagovat na výzvy a krize, jimž čelí. Myslím, že bychom se měli hodně soustředit na to, abychom dokázali brát vážně obavy občanů, jejich nespokojenost. Abychom si nestavěli cíle, které v nich vyvolávají pocit, že se nestaráme o jejich prosperitu, ale místo toho se věnujeme nějakým ideologickým nápadům,“ doplnil Petr Fiala.

„Pro mě je pozitivní, že i díky mému působení Evropská unie přestává tolik mluvit o ideologických cílech a víc se soustředí na to, aby byla konkurenceschopná, neodcházely odsud firmy a lidé se měli dobře. To je také cesta k tomu, jak čelit radikálním politickým silám, které získávají živnou půdu všude tam, kde demokratické politické strany nedostatečně odpovídají na obavy společnosti, ať bezpečnostní nebo ekonomické. Bezpečnosti se hodně věnuji, neboť považuji za důležité, abychom si v Evropě dokázali poradit s nelegální migrací. A nepodceňujme vliv cizích mocností, s nimiž jsme v konfliktu. To, co se ukázalo třeba v Rumunsku, kde se musejí kvůli působení Ruska na vnitřní politiku opakovat prezidentské volby, jsou věci, jež musíme mít na paměti. Ukazuje to, že se nepohybujeme ve standardně bezpečném prostředí, na jaké jsme byli zvyklí v uplynulých desetiletích,“ míní Petr Fiala.

Musk a oligarchové nemyslí na obecné blaho, ale na vlastní zisk
Situace se komplikuje i tím, že hrozby nepřicházejí z jednoho směru, není to jen čínský TikTok nebo trollí farmy v Rusku, ale do evropského dění zasahují lidé jako Elon Musk, nejbohatší muž světa a jeden z nejbližších Trumpových spolupracovníků. Ten přímo ovlivňuje na své síti X německé volby, přeje si vítězství AfD nebo kritizuje britského premiéra. Pro běžného občana není jednoduché se v tom vyznat.

Bude ODS a kolice SPOLU i proto klást v kampani důraz na věcnost, konkrétní řešení problémů, jež lidi trápí? Nabídne plán na příští čtyři roky, kde bude méně nálepek a víc argumentů? S tím souvisí i otázka ohledně dodávek ruského plynu, který od 1. ledna přestal proudit přes Ukrajinu. To ale neznamená, že už v Česku není žádný, protože se sem může dostávat z Turecka nebo po moři. Obchodníci nakupují ten, který je nejlevnější. Jaká jsou fakta?

„Zmínila jste Elona Muska, ale my vidíme i jinde vliv silných ekonomických zájmů a oligarchických struktur na politiku. Pokud ztratíme důvěru v politické strany a důvěru v politická řešení, začnou ve společnosti dominovat ekonomické zájmy. A ty nikdy nemohou mít z povahy věci na mysli obecné blaho, ale přirozeně se snaží o maximalizaci svého zisku, aby ovlivňovaly politiku způsobem, který vyhovuje jim. Jediná ochrana proti tomu je silná demokratická politika. Stejně tak jsem vždycky varoval před touhou, aby nás řídili nějací experti. Ani to občany nechrání před zneužitím moci. To může zajistit pouze vzájemná kontrola demokratických politických sil, které spolu soupeří. Lidé tak mají možnost říct, vy to, pane premiére Fialo, děláte špatně a volit vás už nebudu. Nebo: vy to děláte dobře, a proto chci, abyste pokračoval. Oprávněně jste poukázala na to, že pokud se příliš jednoznačně propojuje ekonomická moc s politickou, nikdy to neslouží ve finále zájmům lidí,“ prohlásil Petr Fiala.

Pokračoval pak úvahou o dodávkách plynu. „Kdyby se to, co 1. ledna Ukrajina udělala ohledně ruského plynu, odehrálo před pár lety, měli bychom obrovský problém. Kdyby tehdy neproudila ruská ropa do Evropy, v Česku by se stály dlouhé fronty na benzinových pumpách. Teď se ale neděje nic, protože naše vláda zbavila republiku závislosti na ruských surovinách. A díky rozšíření ropovodu TAL na TAL+ už letos nebudeme závislí ani na dodávkách ruské ropy. To je obrovská pozitivní změna,“ prohlásil šéf vlády ČR Petr Fiala.

Přesto ale nemůže zaručit, že do Česka nedoteče ani kapka ruského plynu, neboť se to ověřit nedá. „Žádný z tuzemských obchodníků neměl ani před 31. prosincem smlouvu s ruským dodavatelem plynu, přímo se tedy nekupoval. Je ale pravda, že plyn se do Evropy dostává různými cestami přes evropské velkoobchodníky, je to poměrně složitá věc, má i technické a cenové důvody. Je možné, že se tak k nám nějaký ruský plyn dostává. Podstatné je, že Česká republika na něm není závislá. Pokud jsou dodávky přes Ukrajinu od letoška zastaveny, nic se neděje, bez problému se zásobujeme plynem ze západního směru,“ uvedl Petr Fiala.

Pomoc chudším regionům
Další část debaty byla věnována té části novoročního projevu prezidenta Petra Pavla, v níž hovořil o nerovnostech mezi různými regiony ČR. Zabývá se vláda a konkrétně její předseda doporučením NERV nebo PAQ Research Daniela Prokopa, které předkládají zcela konkrétní a podložená doporučení na vyrovnávání nežádoucích rozdílů?

„Nerovnosti a rozdíly mezi jednotlivými regiony a to, že se nám je nedaří vyrovnávat a strukturálně postižené kraje přibližovat úspěšným, je velký problém. Snižuje to celkovou kvalitu života v České republice. Dlouhodobě to sleduji třeba na rozdílech ve vzdělávání, které nás musejí zneklidňovat. Děti by měly mít šanci na stejně kvalitní vzdělání, což dnes nemají. Naše vláda v tomto směru udělala řadu kroků, které narovnání pomáhají. Mohu zmínit specifické dotační programy jako Restart nebo Fond spravedlivé transformace. Velice důležité je také dopravní propojení s dalšími částmi republiky, ale i uvnitř regionů,“ konstatoval Petr Fiala.

Bude tato tematika tvořit jeden z klíčových bodů volebního programu trojbloku SPOLU? „Určitě to bude jeden z jeho bodů. Rozvoj dopravní infrastruktury obecně bude prioritou, stejně jako školství a zdravotnictví. A to jsou věci, jež mají velký vliv na to, co se v regionech děje. Hodně pomohou třeba nová stipendia pro absolventy lékařských fakult, kteří budou působit ve strukturálně postižených regionech, navýšení úhrad pro pediatry a další specialisty, uzavírání nového typu smluv mezi pojišťovnami a zdravotními zařízeními právě v těchto oblastech. Bude se finančně zohledňovat velikost podílu sociálně znevýhodněných žáků ve školách. Ty nástroje existují, některé už v praxi fungují a je třeba v tom dál pokračovat. Musíme udělat vše pro to, aby lidé z těchto regionů neodcházeli, k čemuž pomůže právě dobré dopravní spojení, kvalitní zdravotnické služby a školství,“ soudí Petr Fiala.

Odporná Okamurova kampaň
Na závěr se moderátorka zeptala na to, jak bude podle předsedy ODS a lídra SPOLU probíhat předvolební kampaň, zda bude slušná, chytrá a věcná, nebo brutální a populistická? V té souvislosti ji zajímalo, jak bude Petr Fiala hlasovat v případě policejní žádosti o vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání kvůli plakátu, na němž je muž tmavé pleti třímající zkrvavený nůž a nápis, že chirurgové z dovozu našemu zdravotnictví nepomohou. Kde jsou podle něj hranice mezi lží, marketingem a hloupostí?

„To, co předvedl Tomio Okamura a jeho strana v kampani s tímto plakátem, je prostě odporné. Odporné. Tečka. Každý slušný člověk to musí odsoudit. To není forma přesvědčování veřejnosti, se kterou je možné souhlasit. To je jedna rovina. Druhá je, že jakmile jsem si přečetl o policejní žádosti na zbavení imunity Tomia Okamury, řekl jsem si, že mu to pomůže.“

Neboť SPD prohlásí, že jde o kriminalizaci politických názorů? „Ano, už to ve své kampani jedou. Přestože vláda nemá vůbec žádnou možnost cokoliv v policii a státním zastupitelství ovlivnit, jsme obviňováni, že se snažíme o politický nátlak. To je absurdní. Nicméně problém je, když se politický boj přenáší do trestně právní roviny. Podle mého názoru to úplně nefunguje. Jak budeme hlasovat v ODS a koalici Spolu, se teprve dohodneme, neboť nejprve se musíme podívat na povahu policejní žádosti, to bude úkol pro kolegy v mandátovém a imunitním výboru. Na tom vidíte, jak je to složité. Máme tu kampaň, která překračuje všechny hranice, ale musíme si klást otázku, zda řešení tímto způsobem nakonec nebude kontraproduktivní. Nechci ovšem, aby z mých slov vyzněl byť jen malinký kousek tolerance k vyvolávání nenávisti a strachu,“ poznamenal ministerský předseda Petr Fiala.

Co se týká letošní předvolební kampaně, ta v podání koalice SPOLU prý bude převážně pozitivní, optimistická a věcná. „Kampaň jako taková ale určitě pěkná nebude. To, co zažíváme v poslední době ze strany opozice, je překračování všech hranic. Kdo neví, o čem mluvím, byť to kvůli duševnímu zdraví nedoporučuji, nechť si pustí nějaký projev Andreje Babiše ve sněmovně, poslechne si, jaké lži, osobní útoky a urážky říká na moji adresu. To nemá s realitou a slušností společného vůbec nic. Proto nečekám, že kampaň bude slušná a věcná, nicméně já se budu snažit o to, aby alespoň z naší strany taková byla,“ uzavřel letošních prvních 15 minut Kateřiny Perknerové premiér Petr Fiala.

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS