Novinky Mediální výstupy

(www.thebusinesssoiree.com) Před osmnácti lety získávala Veronika Vrecionová (ODS) své první politické zkušenosti coby členka zastupitelstva obce Přezletice. Letos po úspěšných volbách načala své druhé funkční období coby poslankyně Evropského parlamentu. A získala v něm i důležitý post.

Poté, co jste se v Evropském parlamentu stala předsedkyní zemědělského výboru, jste nejvýše postaveným českým europoslancem. Proč je Evropský parlament bez českého místopředsedy či místopředsedkyně, jak tomu bylo v minulých letech?

Je to výsledek změny rozložení sil v Evropském parlamentu. Změnila se síla jednotlivých poslaneckých klubů, ale také pozice českých politických stran v nich. Například hnutí ANO bylo do voleb relativně silné v liberálním, eurofederalistickém klubu Renew (Obnova), ale teď odešlo k proruským Patriotům pro Evropu, kteří jsou v Evropském parlamentu v určité izolaci a kde navíc ANO už není jednou z největších stran. Navíc se vždy hledá vhodný poslanec, který má za sebou patřičnou zkušenost. Takto mi do čela výboru například pomohla má předcházející práce v tomto orgánu. Zkušený kandidát na místopředsedu se teď ale mezi českými poslanci nenašel. Zároveň ovšem platí, že funkce místopředsedů nejsou jedinou funkcí s vyšším vlivem. Místopředsedové mají samozřejmě oblasti, za které odpovídají, ale jejich klíčová pozice je ceremoniální a při řízení schůzí Evropského parlamentu. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby Česká republika měla zastoupení v předsednictvu, kde místopředsedové také zasedají, ale vliv lze uplatňovat i jinak. Například funkce předsedy výboru, kterou nyní vykonávám ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, má větší vliv na konkrétní legislativu v dané oblasti, než kdybych byla místopředsedkyní parlamentu.

Vaše frakce konzervativců a reformistů se nedokázala shodnout, zda podpořit, či nepodpořit znovuzvolení Ursuly von der Leyen předsedkyní Evropské komise. Vy jste pro ni nakonec hlasovala. Co bylo hlavním důvodem?

Své hlasování o předsedkyni komise jsem velmi dlouho a detailně zvažovala. Dosluhující Evropská komise a minulé složení Evropského parlamentu přijaly řadu špatných rozhodnutí. Je ovšem realitou, že potřebné změny v Green Dealu a v další důležité legislativě můžeme prosadit jedině ve spolupráci s pravicovými kluby, jako je Evropská lidová strana, jejíž kandidátkou Ursula von der Leyen je. Ve všem s ní nesouhlasíme, ale shodujeme se s ní například na potřebě odstraňování byrokracie, podpoře konkurenceschopnosti Evropy, Ukrajiny a obranného průmyslu. I proto jsem ji nakonec po řadě jednání s těžkým srdcem podpořila. Chceme být konstruktivní a prosadit co nejvíce z našeho programu. Na druhou stranu nešlo o žádný bianko šek. Při hlasování o komisi jako celku budeme velmi detailně posuzovat, jaké je její složení a jací komisaři dostali jaké pravomoci.

Pokud se podíváme na evropské zemědělství, co ho čeká v příštích pěti letech? A je obhajitelné, aby bylo nadále největší kapitolou rozpočtu Evropské unie, když zaměstnává jen několik procent obyvatelstva?

Evropské zemědělství potřebuje reformu společné zemědělské politiky. Zaměřit se také musíme na snížení byrokratické zátěže zemědělců, která v nedávné době vedle Green Dealu přispěla v řadě zemí k velkým protestům. Právě v zemědělství je totiž míra byrokracie snad nejvyšší. Mnohem více se také musíme orientovat na podporu malých a středních farmářů a mým osobním tématem bude i podpora dobrých životních podmínek zvířat. A velikost rozpočtu? Na jednu stranu platí, že zemědělská kapitola je obrovská a celá společná zemědělská politika potřebuje racionalizaci, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že v zemědělství sice pracuje jen několik procent obyvatel Unie, ale tento sektor nemá zdaleka jen zaměstnavatelskou funkci.

Jak si v evropském rámci dnes stojí zemědělci v Česku? Pomáhá jim stále z minulého systému zděděná vyšší průměrná rozloha obdělávané půdy na jedno hospodářství? Byli to opravdu čeští zemědělci, kdo nejvíc vydělal na inflační krizi minulých let?

Ještě před pár lety byla průměrná velikost farmy u nás 150 hektarů a v evropském průměru 16 hektarů. V posledních letech se u nás naštěstí toto číslo snižuje a klesá někam mezi 100 a 130 hektarů. Problémem je fakt, že evropská zemědělská politika je přitom nastavená na model rodinné farmy a česká cesta s tím není kompatibilní. Vede to mimo jiné ke stavu, kdy si až 80 procent všech dotací u nás rozdělí deset největších zemědělských podniků. Řešením může být zastropování dotací na národní i evropské úrovni. Tady ostatně leží i odpověď na otázku, kdo ze zemědělců vydělal na inflaci. Nebyli to v žádném případě malí zemědělci a střední zemědělské podniky.

Co by měla v příštích letech udělat Evropská unie, aby bylo jak české, tak evropské zemědělství dobře se rozvíjejícím oborem? A co z toho bude mít zbytek evropského obyvatelstva?

Debyrokratizovat, debyrokratizovat a debyrokratizovat. Musíme také „opravit“ zemědělskou část Grean Dealu, která počítá naopak s dalším nárůstem byrokratických povinností pro zemědělce. A v neposlední řadě musíme také usilovat o smlouvy o volném obchodu, protože ty potřebuje i evropské zemědělství. Nezemědělské obyvatelstvo potřebuje fungující zemědělství a to tato opatření posílí. Dohody o volném o obchodu navíc mohou být prvkem, který posílí konkurenci a vytvoří tlak na ceny.

V evropských volbách jste kandidovala v čele trojkoalice SPOLU. Je z vaší nejnovější zkušenosti tento projekt nadále smysluplný a má stále svoje opodstatnění?

V evropských volbách SPOLU zafungovalo. Hráli jsme díky němu vyrovnanou partii s hnutím ANO a jen těsně jsme za ním v cíli zaostali. Součtem podpory všech tří stran jsme dosáhli na více mandátů, než kdyby hlavně naši menší partneři kandidovali sami a hrozilo by, že se jejich hlasy propadnou pod pět procent. SPOLU má určitě budoucnost v některých volbách, ale je na druhou stranu logické, že v některých volebních kláních se budeme jako ODS ucházet o hlasy voličů samostatně. ODS je svébytná strana, a tak by to mělo zůstat.

Na co jste jako politička ODS, hlavní strany vládní koalice Petra Fialy, za ty tři roky její vlády hrdá? Co je podle vás největší úspěch vlády, na který by voliči neměli příští rok ve volbách do českého parlamentu zapomenout?

Vláda zemi úspěšně provedla velmi složitým obdobím. Jen si vzpomeňme, jaké katastrofické scénáře jsme slyšeli například kolem inflace či energetické krize způsobené ruským útokem na Ukrajinu. Nic z toho se i díky vládním krokům nenaplnilo. Inflaci se podařilo zkrotit a dokázali jsme projít i obdobím zvýšených cen za energie. Zároveň jsme odstranili nejhorší výstřelky babišovských vlád, jako bylo třeba zbytečné EET. Jako europoslankyně připomenu i to, jak se zlepšila naše pozice na evropské a mezinárodní scéně. Dříve se konkrétně na unijní půdě řešily hlavně dotace Agrofertu, nyní jsme partnerem, který je respektovaný nejenom za jasný postoj a pomoc Ukrajině. Ostatně to vidíme i na tom, že jsme ve hře o některé z důležitých ekonomických portfolií v rámci nové Evropské komise. Na mezinárodním poli teď zkrátka máme mnohem větší vliv.

(Autor: Luboš Palata)

Rozhovor vyšel na serveru thebusinesssoiree.com.

Veronika Vrecionová

předsedkyně europoslaneckého klubu ODS
členka Programového týmu ODS zemědělství