Novinky Mediální výstupy

(www.army.cz) Dnes se v Praze na Ministerstvu obrany koná Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Cílem tohoto pravidelného setkání velení Armády ČR je stanovit priority rozvoje české armády a hlavní úkoly ozbrojených sil na následující rok. Velitelské shromáždění se koná za účasti ministryně obrany Jany Černochové, zástupců velení Armády ČR a dalších zástupců resortu obrany.

Vážený pane předsedo Fischere, vážený pane náčelníku Generálního štábu, generálové, velitelé, kolegyně, kolegové,

není zapotřebí vám připomínat, že bezpečnostní situace na světě není dobrá. Zmiňoval to jak pan prezident, tak náčelník Generálního štábu a mají pravdu. Evropa čelí největšímu ohrožení své bezpečnosti od druhé světové války. A roky míru, které starý kontinent zažíval po pádu Železné opony, se dávno rozplynuly. Ale ani v globálním měřítku bohužel nevidíme zklidnění situace, ba právě naopak.

Ukrajinci za více než tisíc dnů od chvíle, kdy byli brutálně napadeni, prokazují každý den nesmírnou odvahu a odhodlání pokračovat ve své obraně. A já jsem hrdá, že jim od první chvíle poskytujeme pomoc a podporu, ať už vojenskou nebo humanitární.

Jestli chceme žít v budoucnu v míru, nemůžeme v těchto těžkých chvílích Ukrajinu opustit. Kdo jiný, než my, Češi, bychom měli velmi dobře chápat, že appeasement nefunguje a bezpečnost České republiky, našich spojenců i samotné Evropy je prostě nerozlučně spjata s výsledkem této války, která se odehrává jen stovky kilometrů od našich hranic.

Je proto naším bytostným zájmem, aby se Ukrajina ubránila a ruskou agresi aby odrazila. Proto budeme v naší pomoci pokračovat, protože jsou to Ukrajinci, kteří nám kupují svou krví drahocenný čas, abychom se vzpamatovali z roků zdánlivého klidu, kdy naše obrana byla krátkozrace upozaďována, podceňována a kdy se naše rozpočty škrtaly.

Moc dobře vím, že vy vážnost situace chápete a že jste odhodláni co nejdříve promarněné roky dohnat, stejně jako já. Brzy uplyne již třetí rok od chvíle, kdy jsme se společně pustili do největší modernizace Armády ČR v její novodobé historii a myslím si, že můžeme být právem hrdí na to, kam jsme se za tu dobu posunuli.

Na Ministerstvo obrany jsem nastupovala 18. prosince 2021. Ke konci října se za ty necelé tři roky uzavřely na Ministerstvu obrany kontrakty za 350 miliard korun. Ale je to pořád málo. Mluvil zde o tom náčelník Generálního štábu, mluvil o tom pan prezident.

Nic však není ideální a ne všechno se nám daří tak rychle, jak bychom si představovali, jak by to všechno, kdyby to bylo ideální, mělo být.

Vám vojákům patří obrovské poděkování za úsilí, které do vaší práce vkládáte, stejně jako všem lidem z resortu Ministerstva obrany – a tady nebudu rozlišovat, jestli jsou to vojáci nebo civilní zaměstnanci. Vy všichni, často na úkor svého soukromí, obětujete této práci dlouhé hodiny času. A myslím si, že jsme na tom všichni stejně, když v tuto dobu vnímáme naše povolání i jako poslání, a že svou práci děláme i právě kvůli našim blízkým, kvůli občanům České republiky, a kvůli tomu, že jsme se k tomu já slibem poslaneckým, vy slibem vojenským, zavázali. Svůj díl odpovědnosti za obranu naší země nemáme však pouze my, kdo jsme v tomto sále. Mají ji všichni občané České republiky. A i to je téma, kterému se do budoucna musíme věnovat a musíme naši společnost edukovat přiměřeným směrem. Nestrašit ji, ale edukovat v tom, že opravdu odpovědnost za obranu a bezpečnost naší země máme všichni, ne pouze lidé v uniformách nebo pracovníci Ministerstva obrany.

To, že naše startovací pozice na resortu Ministerstva obrany nebyla a není jednoduchá, je také fakt. A chtěla bych zde zmínit jednu věc a něco i naznačoval náčelník Generálního štábu. Obrana se stala vážně míněnou prioritou až díky panu premiérovi Fialovi a členům jeho kabinetu. Nikdo z nás však neumí zázraky a s dlouhodobě naakumulovaným vnitřním dluhem se na obraně budeme potýkat ještě hodně dlouho, přestože jsme se snažili zajistit stabilitu a jistotu alespoň základních prostředků v podobě garance dvou procent HDP.

Za tu dobu, co jsem ve funkci ministryně obrany, jsem měla příležitost poznat, že opravdu řada z vás dělá maximum možného pro to, abychom některé procesy v našem resortu urychlili. Byť překonáváme celou řadu překážek, protože, opravdu, pokud chceme při výběrových řízeních zachovávat transparentnost, tak některé věci urychlovat podle našich představ, prostě nejde. Byť možná lidé zvenčí říkají, zahumny je válka a vy se tady trápíte s nějakými procesy, které běžné občany nezajímají.

Vy víte, že nemám ve zvyku lakovat věci narůžovo. Určitě vás nepřekvapí, že ačkoliv jsem již podruhé předložila rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP, vím, že to nebude stačit. Dvě procenta nejsou strop, ale podlaha. A všichni víme, že nová americká administrativa bude velmi bedlivě a pečlivě sledovat země, které budou plnit či neplnit washingtonský závazek.

Pro fungující odstrašení potencionálního agresora potřebujeme mít silné obranné kapacity a nezpochybnitelné odhodlání je v případě napadení použít. Musíme mít důvěru těch, které chráníme, ať již doma či v rámci Aliance, ale musíme i my být uvěřitelní v našem odhodlání i vůči těm, kteří by nás chtěli jakkoliv v budoucnosti ohrozit.

Musíme umět přesvědčit veřejnost o tom, že zajištění obrany, bez které není možná prosperita České republiky, je důležitější než tomu bylo kdy v minulosti, ale nesmíme ji strašit.

Mohla bych zde udělat dlouhý výčet moderní techniky, kterou jsme pořídili, nebo ji budeme brzy pořizovat. Přes strategické projekty, jako jsou moderní nadzvukové letouny páté generace, bojové tanky a další těžkou obrněnou techniku až po základní obměnu logistického zabezpečení, pořizování munice, výzbroje, výstroje. Ale to vy všechno dobře znáte.

Všechny cíle a úkoly, i ty zdánlivě nejmenší, které nás čekají (ať už jde o rychlou modernizaci armády, zvyšování bojových schopností, připravenost na nové hrozby, rozvoj obranného průmyslu, ale hlavně připravenost obyvatelstva) to vše vyžaduje nejen politickou vůli, odpovídající finanční prostředky, ale také disciplínu a koncentraci na každý detail.

Nejde totiž jen o nejvíce viditelné kroky. Nejde jen lidově řečeno o železo, ale klíčové jsou další věci. Mám tím samozřejmě na mysli především práci s lidmi a prostředí, ve kterém se každý den pohybují. Bez lidí je sebemodernější technika úplně k ničemu. Lepší pracovní podmínky, digitalizace, odstraňování byrokracie, zavádění nových technologií pro usnadnění práce, jako je například umělá inteligence a další přelomové technologie, jsou obrovské výzvy, které jsou srovnatelné, ne-li možná složitější, než pořizování toho železa a rozhodně se nejedná o krátkodobý problém, který se vyřeší nějakou změnou legislativy, vnitřními předpisy a rozkazy.

Nepeněžní motivace, práce velitelů, prostředí na útvarech, kvalitní a dlouhodobá personální politika s lidmi, stabilizace a obecně vidina hmatatelného zlepšení pracovního prostředí, to je to, v čem ještě máme opravdu velké rezervy.

Nikdo z nás si nemůže myslet, že peníze vyřeší vše a budou hlavním motorem a motivací lidí pracovat v armádě. V prostředí, kde je hlavním úkolem obrana demokracie, ochrana hodnot, na kterých byla vybudována, a kde není vlastenectví vyprázdněným pojmem, ale jsou za ním reálné činy a mentální nastavení. Kde není přísaha znevažována, ale ctěna.

V posledních dvou letech se nám podařilo prosadit celou řadu legislativních změn a přijmout interní opatření, která přispívají k získání nového personálu pro ozbrojené síly. Ať již šlo o posílení kapacit pro nábor, zlepšování procesů, rušení zbytečných překážek, vybudování Virtuálního náborového střediska nebo změny některých procesů uvnitř ozbrojených sil, které mají přispět k udržení personálu.

Přesto se opravdu dlouhodobě potýkáme s nedostatkem lidí. Máme nedostatek lékařů, odborníků v oblasti informačních technologií, ale i na základních funkcích jako je řidič, kuchař, elektrikář, mechanik. Víme, že přicházíme o zkušené lidi, kdy odchází ze služebního poměru více vojáků na základě vlastní demotivace, než na základě rozhodnutí nadřízených. To vše se opravdu negativně projevuje i na nezbytném doplňování zálohy. Hovořil zde o tom před chvílí náčelník Generálního štábu.

Je zjevné, že bez úpravy podmínek pro nábor do ozbrojených sil a úpravy podmínek služby vojáků a jejich stabilizace, je ohrožena probíhající modernizace armády. Je proto nezbytné přijmout další legislativní úpravu, které se každý můj předchůdce obával jak čert kříže. Úpravou zákona o vojácích z povolání, která je v současnosti již v připomínkovém řízení a brzy se dostane k projednání vládou, chceme upravit podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání, zjednodušit proces náboru, odstranit řadu přežitých byrokratických postupů a posílit nástroje, které napomohou k udržení vojáků v armádě. Není to přeci jenom o tom, získávat nové lidi, ale je to i o tom, stávající schopné lidi urdržet.

Návrh tak obsahuje nejen navýšení náborového příspěvku a jeho jednorázové vyplacení, ale i navýšení různých benefitů pro sloužící vojáky, ať jde o stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení nebo příspěvek za službu v zahraničí a mnohé další pozitivní změny.

Z druhé strany platí to, že návrh se nijak netýká výsluhových nároků, o kterých stále kolují mýty o tom, že bychom je chtěli krátit. Nechtěli, máte moje slovo. Opakovaně jsem řekla a zde chci opravdu potvrdit, že pakliže by někdo v průběhu legislativního procesu chtěl na výsluhy sahat, novelu zákona 221 stáhnu z projednávání. Je to mé právo jako navrhovatele a jsem připravena to udělat. Jednala jsem samozřejmě o změnách nejen v rámci naší koalice, ale i se zástupci opozice. Takže předpokládám, že snaha nás všech bude v tomto ohledu opravdu shodná a všem nám bude záležet na tom, aby konečně armáda plnila své náborové cíle a přece víme, že bez změny 221 se prostě nehneme z místa.

Pozitivním krokem ve prospěch stabilizace personálu je také valorizace služebních tarifů, která je plánována od 1. ledna 2025. Vy víte, že jsem o tom zatím nemluvila, protože jsem nechtěla, abychom se dostávali do soupeření s příslušníky bezpečnostních sborů. Myslím si, že ani oni si nezaslouží, aby někdo porovnával jejich benefity s vámi, vojáky. Prostě jak bezpečnostní sbory, tak vy jako ozbrojené síly celkově sloužíte České republice, sloužíte občanům ČR a tady si myslím, že opravdu ta valorizace je nezbytným krokem pro udržení této stabilizace.

Takže valorizace služebních tarifů, která je plánována od 1. ledna 2025 a to v jednotné výši 1500 Kč pro vojenské hodnosti od svobodníka až po armádního generála. Služební tarify pro vojíny a vojáky v hodnostním sboru čekatelů (vojín až nadrotmistr), tedy pro ty, kteří se připravují na službu studiem nebo výcvikem, pak vzrostou od příštího roku v souvislosti s růstem minimální mzdy o 1900 až 2310 Kč. Většině vojáků z povolání se současně s valorizací služebních tarifů a následně od 1. dubna 2025 na základě služebního hodnocení za rok 2024 navíc zvýší výkonnostní příplatek.

Služební tarify vojáků z povolání tak vzrostou ve shodné výši a se stejnou účinností jako základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů, které jsem zmiňovala, přičemž u státních zaměstnanců se předpokládá zvýšení platových tarifů o 1400 Kč, protože ani bez nich se neobejdeme. A vy víte, že čím víc vojáků v budoucnu budeme mít, tím budeme potřebovat i víc lidí, kteří budou zajišťovat těmto vojákům servis. Se státním tajemníkem Vančurou jsme se dohodli, že zvýšení platových tarifů i u těchto státních zaměstnanců, je nevyhnutelné a bude to o 1 400 korun.

V úplném závěru mi dovolte poděkovat nejen za všechnu práci, kterou pro resort Ministerstva obrany, pro Českou republiku, vykonáváte, ale i to, jakým způsobem jste se postavili k úkolům, které byly spojeny s nedávnými povodněmi, které velmi zásadním způsobem zasáhli náš region. V masivní míře jsme je videli i v Polsku. A i tam jsme byli jako armáda připraveni a schopni pomáhat. Dovolte mi za to opravdu poděkovat. A vzhledem k tomu, že už nám zbývá necelý jeden měsíc do vánočních svátků, dovolte mi využít této příležitosti a popřát vám vedle pevného zdraví i klidné prožití vánočních svátků nám všem a mějme prosím na paměti to, že jak my si můžeme užívat života v klidu a míru, tak bohužel ne všude na světě ani v Evropě si lidé můžou ty vánoční svátky prožít tak, jako my a je naší povinností, i morální i vojenskou, to mít na paměti a mít na paměti i to, že jsme připraveni pomáhat a jsme připraveni i jako zástupci ČR dál poskytovat těmto zemím naši pomoc.

Děkuji vám za vaši službu a přeji vám příjemný zbytek vašeho zaměstnání.

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu