Zbyněk Stanjura: Zdravé sebevědomí pomůže i české ekonomice
(Právo) Cíl premiéra Petra Fialy zajistit Čechům v horizontu několika let německé výdělky je podle ministra financí a prvního místopředsedy občanských demokratů Zbyňka Stanjury ambiciózní. Nicméně podle něj není nerealistický a ODS v případě úspěchu ve volbách udělá prý všechno pro to, aby byl splněn.
Premiér Petr Fiala prohlásil, že pokud ODS uspěje ve volbách příští rok a bude dál vládnout, lidé se mohou těšit na německé mzdy a platy. Opravdu je ale podle vás reálné, aby třeba o pětinu ročně rostla v příštích letech průměrná mzda?
To vystoupení jsem neviděl, ale někdy mně obecně reakce ve veřejném prostoru připadají, jako bychom si nevěřili, jako bychom každý nápad od začátku považovali za nerealistický, a hned tvrdíme, že to nejde. Když říkáme, že se budeme mít jako v Německu, tak přece nejde jen o to, mechanicky mluvit o průměrné mzdě. Dnes už někteří čeští občané bezesporu mají stejné mzdy jako jejich kolegové ve stejné profesi v Německu. Jde hlavně o to, abychom měli ambiciózní cíle, a toto je ambiciózní cíl. Sice jsem to s panem premiérem nekonzultoval, ostatně proč bych měl, nicméně je to tak, že když dostaneme důvěru voličů, uděláme všechno pro to, aby ten cíl byl splněn. A za čtyři roky můžeme říct, jestli se nám to povedlo, nebo ne.
Dobře, potom se ale nabízí otázka, jak toho chcete dosáhnout?
To je samozřejmě pravda. O tom bude volební kampaň a naše recepty, které během ní voličům nabídneme.
Premiér mluvil doslova o vytvoření prostoru pro to, že firmy budou prosperovat a mohou dávat lidem mzdy, jako mají v Bavorsku…
To je naprosto evidentní. Žádná vláda přímo zvýšení mezd nezařídí, ale má vytvářet prostředí, které to umožní. Ani potom však to zvyšování mezd nemůže platit pro všechny, bavíme se o průměru.
Ekonomové to ale považují za nerealistický scénář.
Sleduji reakce z ekonomické obce. Někteří říkají, proč by se to nemohlo povést? Jsou třeba v menšině, ale uvádějí jiná fakta za poslední roky, než uvádějí jiní ekonomové, kteří zase používají jiné statistiky. Podle mě ale toto není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, jestli máte ambiciózní cíl a co jste pro něj schopen udělat.
Můžeme jen spekulovat, co bude v roce 2029. Ale zkusme se také zastavit a podívejme se, co dnešní kritici vlády říkali před dvěma lety, před čím vším varovali a co se naplnilo a co ne. A pak si řekněme, jak věrohodná ta kritika nebo varování jsou o rok dva později. Například stále ti samí lidé tvrdí, že nedokážeme dodržet deficit rozpočtu.
Nicméně objem mezd a platů loni rostl o 7,7 procenta, ale jeho dynamika zpomaluje, letos to má být o 6,2 a příští rok o 6,3 procenta. Lidé by určitě byli rádi, kdyby se vize němec kých platů naplnila. Proč s ní ale přicházíte teprve rok před volbami?
To zapadá do rámce zpochybnění těch plánů: proč jste to neudělali loni, předloni, proč to neudělala předminulá vláda? Jsou za tím objektivní důvody.
Které konkrétně?
Nastupovali jsme do vlády za nouzového stavu, který jsme záhy zrušili, ač jsme za to byli kritizováni. Byli jsme vystaveni dozvukům covidu a jeho dopadům na evropskou i českou ekonomiku. A v únoru 2022 začala válka, která ve svém důsledku také zvedala inflaci, respektive zvedla ceny energií, a tím pádem inflaci. Na to jsme soustředili pozornost, abychom tyto krize zvládli. I tak může někdo říkat, že jsme to mohli udělat rychleji a lépe. To se ovšem dá říkat vždy.
Je to od vás věrohodné, mluvit o zvyšování výdělků poté, co jste zmrazovali platy státním zaměstnancům?
My jsme nezmrazili platy státním zaměstnancům. Zmrazili jsme tarifní část platů. Kdyby bylo jen na mně, tak tarify takto nechám a více dám do motivačních složek, abychom uměli výrazně lépe odměnit ty nejlepší. Vedu dlouholetý ideový střet s předsedou odborů Josefem Středulou, který by chtěl nejradši 90 procent platu v tarifech. Já si myslím, že když to procento je nižší, je to více motivační. Určitě nejsem ministr, který by řekl, že jsme všechno provedli výborně. Dělali jsme i chyby. Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Ale bavíme se o tom, co se vám reálně může povést.
Jak už jsem říkal, není důvod nemít odvážné vize. Pochopil jsem to tak, že si premiér řekl o silnější mandát, abychom tyto odvážné plány mohli v budoucí vládní koalici prosadit a plnit. Když se podíváme na automobilový průmysl, tak škodovka je nyní v lepší kondici než mateřský Volkswagen. Jsme lídři v Evropě v jaderné energetice. Těch příkladů je více, ale my jako bychom si málo přiznávali úspěchy.
Čtyři roky jezdím zejména po středně velkých firmách. Často jde o podniky rodinné, které třeba sedmdesát nebo osmdesát procent produkce exportují. Jsou se svými produkty, know-how a inovacemi velmi úspěšné. Škoda že se o nich tolik nepíše, jako bychom se trochu podceňovali. Myslím si, že zdravé sebevědomí pomůže i české ekonomice.
Nižší mzdy přispívaly k vyšší konkurenceschopnosti Česka. Nemohla by s vyššími výdělky klesnout?
To období je v zásadě pryč. Myslí si to všichni experti a já to určitě nebudu zpochybňovat. Tato konkurenční výhoda vzala za své. Teď se musíme soustředit se na vyšší přidanou hodnotu a inovace, tak, abychom šli ekonomicky nahoru.
Jak to dopadne s platy politiků poté, co koaliční návrh na jejich sedmiprocentní zvýšení zrychleným projednáním ve Sněmovně neuspěl?
Nevím. Už je jisté, že se to kvůli vetu opozice nepodaří schválit do konce roku. Nyní záleží zejména na expertech ministerstva práce a sociálních věcí, aby vymysleli další postup do doby přijetí zákona. Osobně jsem dlouhodobě zastáncem zvyšování platů podle automatického vzorce. Ten byl schválen, když jsme byli v opozici, myslím si, že to bylo za premiéra Bohuslava Sobotky. A místo toho, abychom jej nechali fungovat, tak jsme do něj my politici neustále zasahovali, až jsme v zásadě z automatického řízení přešli na manuální, a je z toho velký problém. Politicky či populisticky je velmi populární zamrazit platy. Ale čím delší zamrazení, tím větší potenciální skok bude po rozmrazení. A takto se točíme v kruhu.
Neudělala ale vláda chybu, že návrh na platy politiků předložila až na poslední chvíli. Teď to po Novém roce může způsobit komplikace.
S tím v zásadě souhlasím. Jak jsem říkal, nejsem ten, kdo by tvrdil, že jsme žádnou chybu neudělali. Mohli jsme to předložit dříve. Probíhal ale souboj právních argumentů, kterým se vše zpozdilo. Někteří právníci říkali, že musíme upravit zákon po zásahu Ústavního soudu, který letos konstatoval, že zmrazení soudcovských platů před dvěma lety byl neústavní zásah. A někteří říkali, že nemusíme. Nakonec převážil ten první názor.
Platí, že ostatní zaměstnanci státu dostanou od ledna přidáno plošně 1400 korun a někde ještě něco navíc?
Ve vládě jsme schválili, že u učitelů je nárůst o sedm procent a v ostatních kapitolách jsme zvýšili objem platů o pět procent. Pokud se ale sníží v resortu počet pracovních pozic, může plat také stoupnout třeba o sedm, osm procent. Záleží na každém správci rozpočtové kapitoly a vlastně na každém nadřízeném ve státní správě, zda upřednostní menší počet pracovníků a vyšší platy, nebo naopak. To se nutně nemusí týkat propouštění, máme tady přirozenou fluktuaci.
Pro příští rok jste navrhl státní rozpočet s deficitem 241 miliard korun. Prezident Petr Pavel a jeho poradci mají výhrady. Podle nich něj jsou v něm netransparentně uvedené nevyjasněné položky za desítky miliard.
Kdyby to bylo netransparentní, tak to není vidět a o těch položkách už několik měsíců nedebatujeme. Nezlehčujeme žádná rizika, ale pořád jde na straně příjmů o zhruba půl procenta objemu prostředků celého rozpočtu. A kdyby o půl procenta rostly všechny ostatní daňové příjmy, tak je to 50 miliard korun plus.
Navíc co se týká příjmů z emisních povolenek, s těmi penězi jako stát nemůžeme nakládat libovolně. Jsou proti tomu přesně navázané konkrétní výdaje konkrétních kapitol. Pokud budou nižší, vláda může škrtnout jiné výdaje.
To samé platí na výdajové straně, kde se bavíme o rizicích za necelé jedno procento výdajů. Jde o věc, kterou vláda během kalendářního a fiskálního roku zvládne vyřešit.
Prezidentovi a Národní rozpočtové radě vadí mimo jiné nekrytá podpora obnovitelných zdrojů energie za zhruba 23 miliard korun. Stát ji má nakonec omezit méně, než ministerstvo financí navrhlo. Je to tak?
Ne, je to chybná interpretace toho, o co se snažíme. My se snažíme, aby si český daňový poplatník byl jistý, že se peníze vydají jen těm, kdo na ně mají nárok. Směřujeme k lepší kontrole, k férovějším podmínkám na evropském i českém trhu a k férovější konkurenci.
Je shoda na tom, že by se podpora solárníkům neplatila u výroby elektřiny v hodinách, kdy je její velkoobchodní cena záporná?
To je pozměňovací návrh ministerstva průmyslu a obchodu a zatím nevím, jak to ve Sněmovně dopadne.
Říkali jste, že díky navrženým opatřením stát ušetří miliardy korun ročně. Jak vysoká úspora bude, když to bude jen část opatření?
To jsem schopen říct až v okamžiku, kdy budu vědět, jak zákon o obnovitelných zdrojích nakonec bude vypadat. Jde o expertní odhady, těžko se to teď posuzuje.
Nutná je ale i změna jiného zákona, aby rozpočet vycházel, konkrétně aby obce dostaly na financování nepedagogických pracovníků od září 2025 asi deset miliard korun prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní. Je to připraveno?
Toto číslo není verifikované ministerstvem financí. Nevidím v tom ale žádný problém. Od začátku nového školního roku převedeme na obce kompetenci a zároveň jim převedeme přes rozpočtové určení daní peníze. Tedy třetinu toho, co se nyní dávalo na nepedagogické pracovníky na rok. To je fér.
Princip je jednoduchý: aby systém byl efektivnější, měli by to řídit zřizovatelé. Máme na to ještě čas. Probíhají expertní jednání mezi ministerstvy školství a financí, jež vyjasní, které činnosti je efektivní převést. My k tomu dáváme podklady, to znamená, kolik je to reálně peněz. Cílem jsou budoucí úspory místních rozpočtů.
Věříte, že prezidenta přesvědčíte, aby zákon o státním rozpočtu nevetoval?
Samozřejmě že tomu věřím. Je to dobrý, prorůstový rozpočet. Přineseme s premiérem dostatek argumentů, abychom o tom prezidenta přesvědčili.
V ODS se údajně hovoří, že po Petru Fialovi by v případě volebního neúspěchu mohl převzít otěže ve straně Martin Kupka. Co vy na to?
Zatím jsem neviděl jedinou citaci, že by to někdo z ODS řekl. Petr Fiala nikam neodchází. Jsme demokratická strana a předseda si nemá vybírat nástupce. Až jednou Petr Fiala nebude kandidovat, anebo neuspěje, což se jedno nebo druhé dříve nebo později stane každému politikovi – buď už vám důvěru nedají, nebo se sám rozhodnete, že už nebudete kandidovat – pak uvidíme, kdo se do soutěže přihlásí a koho vybereme. Je to ale věc, která mě nyní vůbec netrápí.
(Autor: Jakub Svoboda)
ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR