ČRo Plus: Azylová centra mimo Unii jsou dobrá, říká Ondřej Krutílek

24. října 2024
ČRo Plus: Azylová centra mimo Unii jsou dobrá, říká Ondřej Krutílek

(ČRo Plus) K regulaci migrace v Evropě by mohla přispět azylová centra ve třetích zemích a rychlejší návratová politika. „Řešení, ke kterému Unie tenduje, je krok správným směrem,“ chválí v pořadu Pro a Proti italsko-albánskou dohodu europoslanec ODS Ondřej Krutílek.

Celou debatu s Ondřejem Krutílkem si můžete poslechnout na ČRo Plus.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzdvihla italsko-albánský příklad jako hodný následování. Je to podle ní inovativní řešení. Má nějaká rizika?

Souhlasím, že migrační centra mimo Unii mohou mít preventivní účinek a mohou zamezit ztrátám na lidských životech. Zejména pokud ta migrace pochází z Afriky a ti zoufalí migranti se dostávají na cestu přes moře, kde často umírají. Jsem přesvědčen o tom, že to fungovat bude, ale netvrdím, že je to všespásné řešení.

V dlouhodobém horizontu musíme úžeji spolupracovat se zeměmi, odkud migrace přichází a které nám jsou schopny s migranty pomoct. Obecně vzato ale považuji za pozitivní, že se v Evropské unii otáčí přístup od kvót ke spolupraci s okolím.

Budování azylových center mimo Unii by se ještě před nedávnem nesetkalo s úplně kladným přijetím. Jak vnímáte, že o tom teď šéfka Evropské komise mluví jako o inovativním řešení?

Pokud máme možnost, aby azylové řízení proběhlo mimo Unii, ale podle práva, a můžeme to udělat v jiném státě, který s námi efektivně spolupracuje na základě transparentní dohody, tak je to přece mnohem lepší řešení. Bohužel má za sebou Evropa jako celek koloniální zkušenost, kdy jsme byli na té špatné straně, a to nás pořád sráží dolů.

Migrační centra mimo Unii ale nejsou žádné koncentrační tábory. A já jsem rád, že Itálie tento přístup zvolila. Prošlapává cestu, kterou zatím nikdo jiný neudělal, a to beru za příklad dobré praxe, na který bychom měli postupně navazovat.

Italsko-albánská dohoda předpokládá, že Itálie si zachová svou jurisdikci ve střediscích v Albánii. Nezaručuje to dodržování standardů mezinárodního unijního práva pro zacházení s uprchlíky?

O rozhodnutí italského soudu se v Česku reportovalo s významovým posunem. Italský soud nezpochybnil samotnou spolupráci Itálie s Albánií, ale zpochybnil jenom některé procesní věci, mezi něž já počítám i definici bezpečných zemí. Je správně, že italská vláda reagovala dekretem, který přijala.

Pan Petrilák se na situaci migrace dívá optikou migrantů, já se dívám optikou Evropy a jako zástupce občanů EU. A pro mě je tato optika mnohem důležitější, protože jsme si tady po řadu let budovali Unii tak, aby nám byla schopna zajistit volný pohyb osob. A proto považuji ochranu vnější hranice Evropské unie za velmi podstatnou pro to, abychom tu mohli dobře žít.