Novinky Mediální výstupy

(Euro) Jsem přesvědčen, že i současnou ekonomickou transformaci zvládneme, říká Radek Kaňa (ODS), který kandiduje na hejtmana kraje v čele koalice SPOLU. V minulosti k Moravskoslezskému kraji neodmyslitelně patřilo uhlí a ocel. Dnes je jasné, že si region bude muset najít nové pomyslné nohy, na nichž bude pevně stát. Uhlí zažívá útlum a vzhledem k dění v hutnické firmě Liberty to ani s ocelí nevypadá nejlépe. Podle Radka Kani (ODS), který kandiduje na hejtmana Moravskoslezského kraje, je klíčem aktivní oslovování strategických investorů a zatraktivnění kraje pro mladé. „Máme našlápnuto, aby si náš kraj získal srdce mladé generace,“ je přesvědčen Kaňa s tím, že inspiraci čerpá mimo jiné v britském projektu Eden, který k nepoznání proměnil podobný region v hrabství Cornwall.

V současnosti působíte jako náměstek na ministerstvu vnitra. Co vás motivuje ke kandidatuře na hejtmana Moravskoslezského kraje?

Aktuálně pendluji mezi Šilheřovicemi, kde mám domov a rodinu, a Prahou, z Moravskoslezského kraje jsem se nikdy neodstěhoval. Vážím si důvěry kolegů, kteří podpořili mou kandidaturu na hejtmana, ač nejsem mediálně známá tvář. Je to risk, ale nové tváře v politice chybějí a beru to jako výzvu. Zároveň vidím v porovnání s ostatními kraji, jak se ten náš sice postupně zvedá, ale díky kumulaci funkcí představitelů za hnutí ANO na pozici hejtmana tu vidím ještě mnoho příležitostí, jak nestát na místě a trend rozvoje podporovat, abychom naplno využili potenciál našich skvělých občanů, infrastrukturu kraje a v neposlední řadě přímé sousedství s Polskem, momentálně ekonomickým tygrem Evropy.

Čím je Moravskoslezský kraj jedinečný?

Náš kraj, do kterého se vstupuje Moravskou bránou, nabízí bohatou historii spojenou s obrovským kulturním a přírodním dědictvím, ať už to jsou Beskydy, Jeseníky, Poodří, hrady, zámky, nebo průmyslové bohatství. Jsme jedineční i tím, že tato část republiky byla součástí nejen Rakouska-Uherska, ale také Pruska. Na druhé straně zde máme ostravsko-karvinský revír, tedy zhruba jednu šestinu rozlohy Moravskoslezského kraje, který se po těžbě revitalizuje a snažíme se pro něho najít co nejlepší využití, aby sloužil budoucím generacím.

Jste zcestovalý, nalezl jste někde jinde na světě místo podobné Moravskoslezskému kraji?

Místo podobné části našeho kraje jsem viděl na jihozápadě Anglie v hrabství Cornwall. Tam je mezi St. Austell a St. Blazey po těžbě také zničená krajina, která se ale díky úsilí a nadšení Tima Smita změnila v Eden Project, tedy ráj na zemi. Tento projekt mi zůstal opravdu pod kůží a při volbách do krajského zastupitelstva se mi ho s jednohlasným souhlasem kolegů podařilo prosadit do volebního programu. Dnes jsme ve fázi velkého finále a pevně věřím, že jako transformační projekt se stane součástí pomoci pro těžbou postižený bývalý ostravsko-karvinský revír. Podařilo se nám totiž získat franšízu pro tento projekt ve střední a východní Evropě v konkurenci s Polskem, Německem a Rumunskem.

Jakým největším výzvám v současnosti Moravskoslezský kraj čelí?

Určitě je to vylidňování a demografický vývoj. Mladí lidé mají dnes nespočet možností, kde prožít život. Je proto třeba vytvořit takový kraj, kde budou chtít žít a kam se budou chtít po zkušenostech ze světa nebo jiných měst vrátit. Když se s mladými lidmi bavím, neřeší megalomanské projekty a nejmodernější města, ale životní prostředí, bezpečnost a vzhled veřejného prostoru v místě, kde bydlí. Řeší bydlení a práci odpovídající jejich vzdělání, která je adekvátně ohodnocena. Chtějí bezpečné, zdravé a dostupné místo k založení rodiny.

Jaké je řešení?

Jedním z řešení je příchod dalšího strategického investora, jak se to před 20 lety podařilo Evženovi Tošenovskému s automobilkou Hyundai, protože s novou investicí, pokud se budeme bavit o diskutované továrně na výrobu baterií, vznikne moderní průmyslová výroba, která na sebe naváže zcela nový technologický a výrobní řetězec v kraji. V několika fázích nabídne zaměstnání až pro sedm tisíc lidí plus dalších až 20 tisíc míst v dodavatelských řetězcích. Na základě zkušeností s automobilkou Hyundai víme, že se zvýší kupní síla regionu, konkurenceschopnost oproti zbytku republiky a vše bude mít i nemalý dopad na veřejné finance do státního, krajského rozpočtu a rozpočtů obecních. Na takto velký záměr jsou navázány i investice státu do infrastruktury a posílení lokálních podnikatelů.

Výstavba gigafactory je tedy příležitost, která posune Moravskoslezský kraj do 21. století?

Určitě. Takoví investoři neklepou na dveře kraje denně, ale jednou za deset let, možná i více. Každá velká investice tohoto typu nepřinese kraji jen tisíce pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou, ale také další pozitivní externality – spolupráci s univerzitami, rozvoj infrastruktury v širokém okolí a bydlení a propojování regionů. Věřím, že to dopadne a gigafactory bude stát právě v našem kraji.

Všichni si to nemyslí. Vycházejí články, že lidé u svých obcí gigafactory nechtějí, lídryně Pirátů si na boji proti výstavbě dělá kampaň. Jak docílit, aby se projekt gigafactory uskutečnil? Existuje nějaká alternativa co se týče lokality?

Vždy v tomto případě připomínám zmíněnou automobilku Hyundai, která když přišla k nám do kraje, také vzbuzovala řadu obav, ale dnes jsou její přínosy zcela jasné. Problémem je vždy fáze před a během provádění těchto významných strategických projektů, kdy je přínos pouze odhadem. Buď se budeme bát všeho nového a stagnovat, nebo riskovat. Tady je přínos pro Moravskoslezský kraj a celé Česko více než pravděpodobný. Nelpím na lokalitě Dolní Lutyně, pravdou ale je, že ostatní lokality, které by připadaly v úvahu, nejsou v takové fázi připravenosti ani z hlediska vlastnických vztahů. Proto investor zaměřil pozornost právě na tuto lokalitu.

Měl by se Moravskoslezský kraj aktivně poohlížet i po dalších velkých investorech?

Určitě a neustále. Máme prestižní univerzity s vědeckými týmy, máme mladé vzdělané lidi, poloha je pro investory strategická a nesmíme zapomínat na řadu brownfieldů, které je nutné připravit pro investory, aby na nich mohli začít okamžitě stavět. Typově musíme hledat investory, kteří přinášejí přidanou hodnotu a ideálně i spolupráci se středními a vysokými školami.

Jak chcete učinit Moravskoslezský kraj pro mladé lidi natolik atraktivním, aby se z něho nestěhovali, případně aby se po studiu mimo kraj vrátili?

Máme našlápnuto, aby si náš kraj získal srdce mladé generace. Ostrava jako metropole a centrum kultury raketově roste. Životní prostředí se zlepšuje, ale chybí nám více pracovních příležitostí odpovídajících vzdělání mladých lidí, kteří odejdou studovat mimo kraj. Naše univerzity se musejí rychleji přizpůsobit nové době a mít atraktivní nabídku oborů. Nedostupné bydlení pro mladé řeší všechna česká města, to není jen problém našeho kraje, ale když využijeme všechny příležitosti Státního fondu podpory investic, může se stát rázem bydlení v Moravskoslezském kraji pro mladé lidi nejlevnějším v republice. Jde o to nezaspat, nebát se a jít příležitostem naproti.

Moravskoslezský kraj je známý bohatou průmyslovou minulostí. Ocel a uhlí k němu neodmyslitelně patřily, nicméně současnost jim příliš nepřeje. Co bude novým uhlím a ocelí, které budou držet kraj na nohou?

Nad ocelářstvím v Moravskoslezském kraji bych nelámal hůl. Je potřeba a budu ho vždy bránit. Velký kus práce v této oblasti dělají Třinecké železárny, v čemž jim moc fandím. Také si přeji zachovat výrobu v hutnické firmě Liberty, protože si myslím, že ocelářství je udržitelné i při cestě k uhlíkové neutralitě. Nainstalujeme elektrické obloukové pece, díky čemuž se sníží emise, a budeme v nich místo železné rudy tavit železný šrot. Elektřina se pak bude vyrábět paroplynovým kotlem místo uhelným. Ocel je strategická surovina. Navíc konkurence z Asie nemá na evropské ocelářství kvalitou.

Zmiňujete hutnickou firmu Liberty, ta se ale také nachází ve značně komplikované, poněkud bezvýchodné situaci. Existuje řešení?

Řešení existuje a pevně doufám, že koncem listopadu konečně zasedne věřitelský výbor, který znovu vyzve možné investory ke vstupu nejen do druhovýroby, ale i prvovýroby. Následně pak nastaví cestu proměny podobnou té „třinecké“ transformaci k uhlíkové neutralitě.

Moravskoslezský kraj čeká ekonomická transformace. Jednu v devadesátých letech zvládl, zvládne i tu současnou?

Zvládne. V devadesátých letech se ve velkém propouštělo v dolech a těžkém průmyslu, a přesto se to podařilo. Jsem přesvědčen, že nyní to zvládneme také. Nezaměstnanost je kolem 5,5 procenta, nicméně je tady neustále potřeba firem ve všech odvětvích i nových pracovníků, včetně vysoce kvalifikovaných. S příchodem strategického investora či investorů a úspěšným uskutečněním projektů z takzvané spravedlivé transformace to zvládneme. Nemám strach.

Nebylo by dobré na některých projektech spolupracovat také se sousedním Polskem?

Na základě svého osmiletého působení v postu starosty obce Šilheřovice, která se nachází přímo v pohraničí, budu vždy podporovat spolupráci s našimi polskými sousedy a také chválit, jak umějí využít efektivně peníze Evropské unie, nebojí se a nemají tolik brzd v procesech a byrokracii.

V jakém složení byste si představoval jako hejtman nové vedení kraje? Je někdo, s kým byste spolupracovat chtěl, a naopak můžete už teď spolupráci s konkrétními subjekty vyloučit?

To je zcela jasné, s extrémisty, s SPD a KSČM určitě ne. Karty u zbývajících rozdá volič, uvidíme.