Novinky Mediální výstupy

 

 

1. Aktivizace peněz na účtech státních podniků 
 

V následujících letech využijeme finanční prostředky na účtech státních podniků pro povzbuzení ekonomického růstu. V případě investic státu musí být zajištěn okamžitý přínos pro malé a střední subdodavatele tím, že dodavatelé budou proplácet faktury do 30 dnů. Využijeme také evropskou směrnici pro alternativní fondy k přilákání například fondů rizikového kapitálu do České republiky.
 

Mezi lety 2013 a 2020 chceme využít 25 až 55 mld. Kč z výnosu prodeje emisních povolenek na program energetických úspor v budovách, průmyslových podnicích a energetických zdrojích. Jedna koruna investovaná z tohoto programu do podpory energetických úspor přinese efekt dodatečné investice 5-6 Kč a přinese tak celkové investice ve výši 135-300 mld. Kč, což se pozitivně promítne do růstu stavebního průmyslu, tvorby pracovních míst i daňových příjmů státu.
 

Seed-fondy, tedy fondy rizikového kapitálu, pomohly v počátcích vyrůst dnes celosvětově působícím firmám jako je Apple nebo Google. Bez této formy financování přichází ČR o mnohé inovativní projekty, které složitě hledají úvěry u komerčních bankovních institucí. Proto v České republice spustíme první seed-fond financovaný státem i soukromými investory již letos, čímž podpoříme perspektivní a růstové nápady nových českých firem. Pro stejný okruh podniků spustíme také úvěrový program Innostart. 
 

K pravicové politice patří důsledná ochrana trhu, který však nefunguje tam, kde převládne monopolní či oligopolní rozdělení trhu. V takové situaci musí stát chránit zájmy jednotlivce, který nedokáže vlivu kartelových či monopolistických dohod čelit. Proto se důsledně zaměříme na otevření a správnou regulaci trhu s telekomunikačními a datovými službami, umožníme vstup čtvrtého mobilního operátora. Provedeme analýzu možností, jak může stát reagovat na rostoucí ceny pohonných hmot a zároveň budeme hájit bezpečnost a kvalitu potravin prodávaných v obchodních řetězcích.  

 

Cena elektřiny je určována trhem, který je však deformovaný regulacemi a dotacemi, a to především do obnovitelných zdrojů. Právě soběstačnost ve výrobě elektrické energie je jednou z klíčových komparativních výhod, které má ČR oproti většině evropských států. Za důležité proto považujeme, aby z této výhody profitovaly i domácí firmy, případně zahraniční investoři umisťující do ČR své provozy. Budeme prosazovat, aby stát dlouhodobě stabilizoval ceny elektřiny vhodným nastavením energetického mixu. 
 

Významným faktorem růstu ceny elektrické energie je dnes přehnaná dotační podpora obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren. Na tu masivně přispívají nejen domácnosti, ale i firmy, kterým se tak výrazně zvyšují výrobní náklady. Díky rychlému rozvoji technologií v posledních letech jsou již dnes obnovitelné zdroje schopné konkurovat ostatním zdrojům elektrické energie. Proto budeme prosazovat co nejrychlejší zastavení veřejné podpory pro nově budované obnovitelné zdroje kromě těch, které vyrábějí elektřinu pro vlastní spotřebu. 
 

Plánovanou výstavbu dvou nových bloků JE Temelín považujeme za jeden z potenciálně největších stimulů, které může v následujících deseti letech česká ekonomika dostat. Přinese nejen nová pracovní místa, často vysoce kvalifikovaná, ale také rozvine know-how domácích dodavatelů, které budou moci využít i na zahraničních trzích. Za klíčové proto považujeme, aby české firmy dostaly příležitost účastnit se jaderných programů těch firem, které se účastní tendru na dostavbu JE Temelín.
 

Za podobně efektivní prorůstové opatření považujeme také modernizaci přenosové soustavy, která proběhne v následujících deseti letech v objemu cca 66 mld. Kč. Je to příležitost jak pro velké domácí stavební a strojírenské firmy, tak pro menší subdodavatele. Dostatečná kapacita pro přenos elektřiny je také důležitou podmínkou pro další investice a rozvoj průmyslových podniků, který vyžaduje zvýšenou spotřebu elektřiny. 
 

V současné době trvá příprava a realizace energetických liniových staveb více než 10 let. Chceme proto výrazně zkrátit tuto dobu až na 3 roky tak, aby bylo možné připojovat nové zdroje energie do přenosové soustavy. Proto hodláme centralizovat povolovací procesy, slučovat jednotlivá řízení, stanovovat časové lhůty, urychlovat procesy vyvlastňování v případech veřejného zájmu dle standardní evropské legislativy.

 

Oproti řadě evropských států nevyužívá Česká republika dostatečně komunální odpad jako zdroj tepelné energie. Spalovny dokážou využít zhruba desetinu z 5 milionů tun odpadu za rok. Díky spalování většího objemu komunálního odpadu lze ušetřit miliony tun hnědého uhlí, a zabránit tak částečně zdražování dodávek tepla pro firmy i domácnosti. Investice do nových spaloven šetrných k životnímu prostředí přinese nejen zakázky pro stavební a strojírenských průmysl, ale bude také motivovat okolní obce k investicím do infrastruktury. 

 

 

 

Bolavým místem pro většinu českých firem jsou kvalita, zkušenosti a dovednosti absolventů středních i vysokých škol. Kvalifikovaní pracovníci jsou přitom klíčovým faktorem pro rozvoj jakékoli firmy. Proto zavedeme daňové zvýhodnění firem, které spolupracují se středními a vysokými školami, pomáhají zlepšovat a inovovat obsah výuky a umožňují jejich studentům získat zkušenosti přímo v praxi. Za klíčové považujeme také zvýhodnění technických oborů nižším zápisným či školným na vysokých školách. 
 

Odborné školy propojíme více s praxí. V posledním ročníku si bude moci student vybrat, zda bude mít více praxe (v případě, že nebude chtít dále studovat VŠ) nebo více předmětů všeobecného přehledu (pokud plánuje jít dále na VŠ). Podpoříme také transformaci dnes úzce zaměřených odborných technických škol na technická lycea, která budou poskytovat všeobecné technické vzdělání pro ty, co směřují na technicky orientované VŠ.
 

Změníme přežitý způsob učňovského vzdělávání změnou financování. Prostředky nepůjdou na financování poloprázdných učilišť, ale budou nabídnuty „zkušeným mistrům“, kteří se budou individuálně věnovat několika učňům. Naučí je vše, od získání zakázky, administrativu, samotnou práci i jednání se zákazníkem. Výše odměny mistra bude záviset na jejich úspěšnosti. 
 

Změníme systém státem financovaných rekvalifikací tak, aby bylo podporováno pouze přeškolování na ty obory, které jsou nedostatkové a firmy a podnikatelé je potřebují. Umožníme, aby v rozhodování o systému rekvalifikací mohly mluvit přímo firmy a podnikatelské asociace a svazy, které mají nepřesnější informace o tom, které profese na pracovním trhu chybí. 
 

Chceme umožnit zaměstnancům a zaměstnavatelům, aby se mohli vyplatit z povinnosti dodržet výpovědní dobu, pokud chtějí ukončit pracovní poměr dříve, než činí zákonná výpovědní doba. Vyplacení by bylo možné za částku rovnající se odměně zaměstnance, která mu za výpovědní dobu přísluší. Zachováme týdenní karenční dobu, aby byl zaměstnavatel chráněn např. proti odchodu zaměstnance „z hodiny na hodinu“. 
 

V České republice je podíl částečných úvazků jeden z nejnižších v Evropské unii. Proto prosazujeme slevy na dani pro zaměstnavatele, kteří budou podporovat zaměstnávání především maminek s dětmi, starších spoluobčanů, studentů nebo zdravotně postižených na částečné pracovní úvazky. Vznik nových částečných úvazků umožníme také tím, že zavedeme možnost vykonávat práci „na zavolanou“ a legislativně upravíme sdílení pracovního místa (job-sharing). 
 

 

 

Využijeme peníze ze strukturálních fondů, které se některým resortům nedaří čerpat, 

na podporu úspěchu malých a středních exportérů na zahraničních trzích. Z Operačního programu MPSV Lidské zdroje a zaměstnanost nově využijeme 500 milionů korun na školení zaměstnanců malých a středních exportérů jak úspěšně proniknout na zahraniční trhy. Budeme podporovat rozvoj jejich know-how pro získání subdodavatelských zakázek u velkých domácích exportérů, aby se mohly domácí firmy různé velikosti účinně spojovat pro export velkých investičních celků. 
 

Prostřednictvím České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti zajistíme podporu úvěrování minimálně na úrovni poptávky v roce 2011. Celkem tak pomocí přímých úvěrů a pojištění exportních a investičních úvěrů a záruk zajistíme více než 75 miliard Kč. Nově bude České exportní bance umožněno, aby garantovala proexportní úvěry komerčních bank. V souvislosti s tím se navýší úvěrové limity a investice pro prioritní teritoria, kterými jsou: Brazílie, Čína, Indie, Mexiko, Rusko, Turecko, USA, Vietnam a další.
 

19. Novela zákona o pojišťování a financování vývozu 
 

Díky novelizování zákona o pojišťování a financování vývozu bude možné lépe využívat systém dorovnávání úrokových rozdílů (IMU), což umožní komerčním bankám jednodušeji poskytovat firmám exportní úvěry s fixní úrokovou mírou.
 

V ČR se na proexportních aktivitách podílí celá řada veřejných i soukromých subjektů. Chceme optimalizovat jejich činnost, tak abychom dosáhli vyšší efektivity vynakládání prostředků i využívání informací o zahraničních trzích. Konkrétně zlepšíme pokrytí prioritních zemí začleněním agentury CzechTrade pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, čímž vznikne jednotná síť zastoupení ministerstva v zahraničí.

 

 

Firmám i živnostníkům usnadníme orientaci v legislativě sjednocením dnů právní účinnosti pro zákony, které mají vliv na jejich podnikatelskou činnost. Výrazně zredukujeme počet statistických hlášení, která musí podnikatelská sféra vyplňovat pro potřeby státní správy, a převedeme gesci za získávání statistických dat pouze na ČSÚ. Zpřístupníme všechny platné formuláře státní správy na jednom internetovém portálu, což podnikatelům ušetří čas i peníze. 
 

Především činnost podnikatelů ve výrobě a službách je regulována tisícovkami technických norem, jejichž povinné dodržování stát kontroluje. Za konkrétní normu musí firmy platit mnohdy velmi vysoké částky, ačkoli z jejího obsahu potřebují pro svou činnost často pouze zlomek. Navrhujeme proto zpřístupnit technické normy zdarma na internetu. Firmy by platily pouze za stažený nebo tištěný dokument.  
 

Abychom zabránili nekalým praktikám, kdy některé firmy čekají na proplacení faktur déle než 3 měsíce, kvůli čemuž nemohou hradit své vlastní závazky, chceme uzákonit maximálně 

30denní splatnost faktur v obchodním zákoníku. Dále navrhujeme, aby se DPH platilo jen 

z uhrazených faktur. Není totiž možné, aby stát chtěl po firmě zaplatit daň, aniž by firma sama inkasovala peníze.